Albatrosem vydaná kniha Hrábky drápky odpadky s podtitulem Krasohled české poezie pro děti 19. století obsahuje 259 básní od 142 českých autorů. Petr Šrámek sestavil knihu z dobových sbírek poezie i dalších pramenů, takže zde nalezneme nejen autory všeobecně známé a klasické (Erben, Němcová...), ale i ukázky z děl básníků zcela zapomenutých. Neméně důležitou součástí této knihy"pokladů" jsou i efektní,vkusné a osobité ilustrace Chrudoše Valouška. S knihou se dá tvořivě pracovat například ve čtenářských dílnách. Jednotlivec nebo skupinka žáků může s knihou pracovat podle svých pravidel a poskládat si vlastní obrázek poezie pro děti 19. století, utvořit si obraz, čím a proč jsou nám básně blízké i v dnešní době.

Jedná se o projekt málotřídní školy v Olomouci - Droždíně připravený ke Dni matek. Jeho součástí je divadelní představení o životě pěti významných žen a tvorba dárků pro maminky. Projekt přispívá k rozvíjení klíčových kompetencí žáků.

Článek obsahuje ukázky z knihy Aktivity k rozvíjení vyjadřovacích dovedností u dětí - kapitoly k tématu práce s pohádkami a pohádkovými hrdiny.

Článek se zaměřuje na rozvoj čtenářské gramotnosti v hodinách Literární výchovy vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura u žáků 1. stupni ZŠ. Tématem hodiny je Charakteristika literární postavy. Žáci vyhledávají ve své vybrané knize charakteristické prvky dané postavy (nejčastěji si vybírají hlavní) a jejich úkolem je ji popsat. Než se však dostanou k samotnému úkolu: vysvětlíme si, jak dělíme charakteristiku postavy (vnější a vnitřní), sami si vyzkoušejí ve stručnosti charakterizovat svého spolužáka a ostatní mají za úkol ho poznat. Pomocí této motivační hry a výkladu si ucelíme dané téma, abychom se mohli začíst do vlastní knihy, a následně se pokusíme charakterizovat vlastní postavu v knize. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Smyslem tohoto příkladu dobré praxe je umožnit žákovi s velkými obtížemi se čtením (s těžkou dyslexií), aby mohl úspěšně pracovat s textem společně se svou třídou. Text je přizpůsoben rozsahem, typem písma, formální úpravou - vyznačením skupin hlásek podporujících plynulý pohyb očí od jedné skupiny ke druhé - i obtížností. Jedná se o knihu Život rytíře, kde jsou všechny texty psány třikrát. V prvním textu označeném A jsou vyznačené skupiny hlásek vhodné ke čtení (nejedná se vždy o slabiky), tento text je určen pro ty žáky s dyslexií, kterým ještě i v pozdějším věku pomáhají při čtení vyznačené slabiky v textu. Text B není nijak upravován a je tedy vhodný pro ostatní žáky ve třídě, text C obsahuje slova, která do textu nepatří a nejsou v něm vyznačené slabiky. Za každým typem textu následují úkoly podporující rozvoj kognitivních funkcí a porozumění slovům, větě či celému textu.

Ukázka z knihy Víš, co čteš? je vybraná z druhé části publikace a týká se čarodějnic. Hodina byla realizována ve druhé třídě.

Nakladatelství Grada vydalo knížku pro prvňáčky Dědo, ty jsi Indián od Lenky Rožnovské s humornými ilustracemi Jiřího Fixla. Příběh se odehrává v době letních prázdnin, které malá školačka Anička tráví u babičky a dědy v Bílovicích na Moravě. Hned první den po příjezdu začne velké prázdninové dobrodružství, které započne přeměnou dědečka na indiánského náčelníka Velkývařech a Aničky na indiánského učně Malálžička. Jediná babička zůstane bledou tváří, neboť jak prohlásí, někdo musí mít v chalupě rozum. Anička s dědou prožijí spoustu bláznivých dobrodružtví, které se malým čtenářům budou líbit. V článku popisuji práci s knihou v hodině čtení a výtvarné výchovy v první třídě.

Den duchů patří do časově krátkodobých projektů. Lze jej využít v jedné hodině, a žáky tak vhodně motivovat k připravované školní akci nebo jednotlivá cvičení využívat během celého roku. Projekt je předkládán spíše jako inspirace. Ukazuje, jak je možné hravou formou opakovat tvrdé a měkké slabiky, skládání slov, tvoření vět a další. V hodině čtení napínavým způsobem přivádí žáky nejen k četbě, ale i tvoření vlastního příběhu a zapsání děje.

Knížka obsahuje 13 podivuhodných příběhů, které mohou děti znát také z večerníčků. Určena je dětem od šesti let, ale předpokládá se, že ji dětem budou předčítat rodiče nebo jiní dospělí. Text není uzpůsoben pro začínající čtenáře. Na druhou stranu lze příběhy předčítat i dětem mladším, dobrou zkušenost s knížkou mám z mateřské školy, kde s ní pracovaly děti čtyřleté až šestileté. Textu dobře rozuměly a bavily se u něj. Příběhy na sebe volně navazují, spojuje je postava dětského vypravěče, ale to vůbec nebrání tomu, vzít si k práci kterýkoli z příběhů. Texty nejsou příliš dlouhé, zato jsou vtipné, nápadité, akční a je v nich skryto také „malé“ poselství, které se může stát dobrým podkladem či inspirací pro rozhovor po čtení. Příběhy jsou vhodné pro dramatizaci, řízené čtení, vyvozování s obrázky, propojování s vlastní zkušeností, vizualizaci.

Z dovolené jsme se mnozí vrátili zpět domů, ale nic nebrání tomu vydat se, společně s dětmi od 3 do (10)… let po stopách doktora Racka. Kniha Milady Rezkové a Lukáše Urbánka zaujme výraznou výtvarnou podobou. Figurka doktora Racka (původně zakoupená na bleším trhu) je zobrazena v nejrůznějších prostředích, vyfotografovaných, kreslených, malovaných, lepených, text obrázky spíše doplňuje, a to i výtvarně. Na první pohled tedy není zřejmé, o čem vlastně příběh je – o to víc otevírá prostor pro představivost a hravost. S pomocí dospělých jako průvodců mohou děti při práci s knížkou zažít řadu příležitostí se naučit nové věci – mohou si povídat o skutečných místech, které doktor Racek navštívil, mohou se ale také dohadovat, s kým vším se na své cestě setkal, co zažil… děti samy mohou psát krátké texty a porovnávat je s tím, co nakonec najdou v knížce. A to, že třeba vznikne trochu jiný příběh o doktoru Rackovi, autorům snad vadit nebude.