Metodický portál 

Autor předkládá inspirativní návrhy k rozvinutí mediální gramotnosti a realizaci průřezového tématu Mediální výchova v praxi škol.

Autorka se soustřeďuje na praktické ukázky výuky německého jazyka v 1. – 3. třídě ZŠ, kdy se ještě učitel u malých dětí nemůže opřít o psaný text. Středem zájmu se tedy stává poslech s porozuměním a mluvení. Učitel musí mít důkladně promyšlené jednotlivé fáze vyučovací hodiny (musí být rozmanité, pestré a neustále aktivizující a podněcující činnosti žáků).

Interpretovanými texty jsou básně Jaroslava Seiferta Vrbová píšťalka ze sbírky Šel malíř chudě do světa a Jana Skácela Kulatý svět ze sbírky Kam odešly laně. Oba naši přední lyrici se rozhodli napsat verše k výtvarným dílům jiných našich předních umělců - malířů a kreslířů Mikoláše Alše a Josefa Čapka. Všechny čtyři uvedené umělce by měli naši žáci poznat prostřednictvím jejich tvorby. Vybrané texty a pochopitelně celé uvedené sbírky, k jejichž četbě by interpretace měla přirozeně vést, jsou pro to jedinečnou příležitostí.

Interpretovaným textem je báseň Emanuela Frynty Jelikož a Tudíž z knížky Písničky bez muziky, oblíbené u dětí i dospělých. Frynta je nejen klasikem literatury pro děti, ale i autorem, který umí při tvorbě svých básní vtipně a humorně pracovat s mateřštinou. Jeho texty jsou proto ideálním východiskem propojení výuky českého jazyka a literatury na základní škole.

Interpretovaným textem je světoznámá báseň Paula Verlaina „Chanson d´automne“ a její dvě české varianty – „Podzimní píseň“ Františka Hrubína a „Píseň podzimní“ Vladimíra Holana. Cílem interpretace je nejen konkrétně ukázat, jak lze umělecky funkčně využít jazykových prostředků k zachycení podzimní přírodní situace a „podzimní“ nálady člověka, ale i objasnit podstatu nejběžnějšího lyrického žánru, jímž je píseň. Je určeno pro literárně vyspělejší žáky, zejména v nižších ročnících víceletých gymnázií.