Ve školním roce 2008/2009 se tým žáků Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži zúčastnil celostátního projektu Ministerstva obrany ČR v kategorii televizní magazín – ústředním tématem byly události z listopadu 1989. V příspěvku můžete najít proces tvorby videodokumentu, užitečné tipy pro žáky během natáčení a četné inspirace.

Úvodní text z homepage webu Multimediálního projektu Univerzity Karlovy (www.janpalach.cz). Web přináší příběh Jana Palacha v dobovém kontextu a příběhy dalších „živých pochodní“.

Cílem výukové lekce je práce s autentickým dokumentem vytvořeným oficiálním totalitním režimem, seznámení se se situací kolem 17. 11. 1989 a lidmi zakládajícími Občanské fórum, opozičními osobnostmi tohoto období a jejich rolemi. Zároveň by se žáci měli seznámit s pojmem Státní bezpečnost (StB) a s její úlohou v období normalizace. Práce s textem je více zaměřena na disidentskou osobnost Václava Bendy, na jeho názory a postavení.

Cílem výukové hodiny je práce s propagandistickými motivy v článcích dobového Rudého práva a hledání příčin demagogických projevů pracujících v ČSR včetně vlivů na dobový postoj známé osobnosti sportovního a veřejného života.

Vnímání událostí spojených s pádem komunistického režimu je podstatnou složkou historického vědomí české společnosti. Listopad 1989, který odstartoval sociální změny v naší zemi, je výrazným dějinným zlomem, kterého se mohla současná střední generace aktivně účastnit. Jedná se však také o událost, která vyvolává diskusi o jeho významu a následné společenské transformaci.

Město Jáchymov v sobě nese několik kontrastů, viditelných hned při jeho první návštěvě. Krásné historické budovy na náměstí dokazují velký význam města v minulosti a jejich neutěšený stav zároveň naznačuje, že zde došlo k velkým proměnám. Skutečně se v 16. století jednalo o druhé největší město v českých zemích. Díky bohatým ložiskům stříbra a následné ražbě stříbrné mince tolaru zde došlo k nevídanému rozmachu a rozkvětu města. Jáchymov má však i svou druhou tvář, související opět s těžbou, tentokrát uranu.

Žáci jsou aktivitou vedeni k uvědomění si, že jakákoli ideologie nepřipouštějící jinou alternativu vysvětlení nebo provedení nakonec z podstaty věci plodí násilí, netoleranci, perzekuci a často končí pracovními tábory a hromadnými vraždami.

Tento příspěvek ukazuje jednu z možností, jak seznámit žáky s kulturou a životem po 2. světové válce v našem státě, motivuje žáky ke komunikaci s rodiči a prarodiči o životě v době tzv. lidově demokratického a socialistického Československa (1945−1989) a současně představuje jedno z možných hodnocení žáků ve skupinové práci.

Žáci se na základě vzpomínek a dokumentárních filmů seznámí s nelehkými životními osudy několika politických vězeňkyň. Diskutují o tom, proč nebyl za jejich týrání nikdo potrestán.

Hodinový workshop je věnovaný deseti ženám, které jsou příkladem protikomunistické rezistence. Autorka vybrala úryvky z rozhovorů z knihy „Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent“. Studenti ve skupinkách vždy pracují se vzpomínkami dvou žen, všímají si, jak vnímaly strach, co je vedlo k podepsání Charty 77, jaké metody vůči nim uplatňovala StB atp. Značná část hodiny je vyčleněna pro diskuzi o smyslu disentu, motivaci k rezistenci a jejímu smyslu.