Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s důsledky anexe Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem v roce 1908. Pomocí kritické analýzy různých typů autentických historických pramenů a dalších vzdělávacích materiálů se žáci dozví více o zásadních dopadech anexe na mezinárodní vztahy a na veřejné mínění v Rakousku-Uhersku. Žáci pochopí, jaká byla motivace atentátníků, kteří vykonali tento protirakousky zaměřený teroristický čin. V případě zájmu může posloužit jako vstup do debaty o nezbytnosti vypuknutí světové války.

Španělská chřipka zabila v letech 1918 a 1919 podle odhadů 20–100 milionů lidí. V poslední době se historici kloní spíš k té vyšší hranici, což by znamenalo, že tato epidemie byla nejsmrtelnější událostí v dějinách lidstva. Překonala by druhou světovou válku (60 milionů obětí), čínskou vládu Mao Ce-tunga (50 milionů), expanzi Mongolské říše ve 13.–14. století (30 milionů), občanskou válku v jižní Číně, tzv. Povstání tchaj-pingů (20 milionů) i právě končící první světovou válku (15 milionů).

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s výsledky a důsledky jaltské konference, zařazují jednání Velké trojky do kontextu druhé světové války. Dále zdůvodňují, jakým způsobem Sovětský svaz získal vliv na značnou část východní a střední Evropy. Zamýšlejí se nad zobrazovaným tématem v historické souvislosti, pracují s mapou a získávají informace z filmového média. Formulují některé dopady druhé světové války na události v Evropě.