Studenty následující lekce přenese do pohraničního městečka Vejprty a na základě ukázek konkrétních kádrových posudků se seznamují s pojmy „kádrový posudek, role učitele v socialistické společnosti, lidově demokratické státní zřízení, třídní původ, hraniční pásmo“. Pracují ve skupinách a společně hledají odpovědi na zadané otázky a sami otázky kladou.

Na příběhu nositele Nobelovy ceny Tima Hunta se žáci zamýšlí nad problematikou přílišné korektnosti v dnešní společnosti a vlivem médií a sociálních sítí. Osvojí si pojmy sexismus, gender a politická korektnost.

Žáci jsou aktivitou vedeni k uvědomění si, že jakákoli ideologie nepřipouštějící jinou alternativu vysvětlení nebo provedení nakonec z podstaty věci plodí násilí, netoleranci, perzekuci a často končí pracovními tábory a hromadnými vraždami.

Padesátá léta v Československu (a zejména jejich první polovina) jsou vnímána jako jedna z nejtemnějších kapitol našich moderních dějin. Zatímco na jedné straně na popravištích a v komunistických pracovních táborech a vězeních umírali a trpěli nevinní občané, kteří byli perzekvováni na základě příslušnosti ke společenským vrstvám vnímaných komunistickým režimem jako nebezpečné, otevíral se na straně druhé před velkou částí společnosti zcela nový život, pomalu se osvobozující z dozvuků války. Životní úroveň obyvatel se ve srovnání s válečnými lety pomalu zvyšovala, i přes nepříznivé dopady měnové reformy v roce 1953.

Obec Lety u Písku leží v turisticky vyhledávané oblasti Jihočeského kraje poblíž vodní nádrže Orlík. Dnes v ní žije přibližně 300 obyvatel. Nedaleko obce stojí na místě bývalého pracovního cikánského tábora velkovýkrmna vepřů. Za existenci vepřína je Česká republika opakovaně kritizována Evropskou unií. V roce 2005 byla v Evropském parlamentu instalována výstava Lety – příběh zamlčené genocidy. Krátce po ukončení výstavy Evropský parlament hlasoval o rezoluci, která vyzývala členské státy k přijetí nápravných opatření špatného postavení Romů v Evropě. Zároveň text rezoluce adresně vyzývá Českou republiku k odstranění vepřína.

Článek popisuje zkušenosti z práce se studenty - dobrovolníky. Ukazuje, co dobrovolnictví přináší mladému člověku, který hledá praktické zkušenosti, jak mění vztahy v kolektivu a atmosféru školy. Nabízí i konkrétní rady, jak při organizaci dobrovolnických aktivit postupovat.

Vážení vyučující, představujeme vám publikaci Já a oni jsme my: Nápady a náměty pro multikulturní výchovu. Předsudky, stereotypy, násilí z nenávisti a aktivní svědek, kterou v roce 2012 vydalo In IUSTITIA, o. s. Hlavním tématem této práce je aktivní postoj přihlížejících k projevům předsudků, rasismu a nesnášenlivosti jako podpora otevřené demokratické společnosti.

Příklad dobré praxe je zejména zaměřen na nácvik vyjadřování pocitů. Tematicky je nácvik provázán s interkulturním tématem Jak se cítím doma / v cizině. Žáci se podílejí na plánování hodiny, hodnotí osvojené dovednosti, výstupy všech aktivit si zaznamenávají a ukládají do online aplikace Evropského jazykového portfolia (www.evropskejazykoveportfolio.cz).

Žáci se v hodině věnované feminismu proměňují v analytiky médií a ve společné diskusi vyhledávají genderové stereotypy v reklamách a ve svém životě.

Jednotlivé ritualizované svátky a slavnosti nám mohou sloužit k zamyšlení nad rozdíly nejen jejich vnější podoby, ale také hodnot a obsahů, které v sobě skrývají. Jedním z nejvýraznějších rituálů v roce jsou Vánoce. Tato aktivita vede ke zkoumání rozdílných přístupů k Vánocům i srovnání dnešní podoby svátku s jeho původním smyslem vycházejícím z biblického příběhu.