Lekce se bude zaměřovat na trestné činy a přestupky v digitálním prostředí, zejména na sociálních sítích. Součástí bude aktivní práce a vyhledávání na internetu a poslech a práce s textem, kdy žáci budou zkoumat z různých úhlů pohledu jeden konkrétní případ.

V tomto článku navazuji konkrétním příkladem na můj článek Možný způsob ověření znalostí (nejen) v regionálním zeměpise „sloupečkovou přiřazovací metodou“. Vzhledem k distančnímu vzdělávání jsem se rozhodl vložit příklad „Úkolu s kvízem“, který jsem vytvořil pro otestování velmi problematické regionálně zeměpisné látky zaměřené na JV Evropu, postsovětské země východní Evropy a samostatně Ruska, právě „sloupečkovou metodou“. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Je nezpochybnitelným faktem, že na sociálních sítích existuje nepřeberné množství falešných účtů. Jak se vyvarovat toho, aby člověk nenaletěl na tyto falešné účty? V této lekci se zaměříme právě na existenci těchto účtů, pokusíme se žáky naučit rozpoznávat tyto účty a nabádat je k větší kontrole toho, co lajkují či sdílejí.

Studenty následující lekce přenese do pohraničního městečka Vejprty a na základě ukázek konkrétních kádrových posudků se seznamují s pojmy „kádrový posudek, role učitele v socialistické společnosti, lidově demokratické státní zřízení, třídní původ, hraniční pásmo“. Pracují ve skupinách a společně hledají odpovědi na zadané otázky a sami otázky kladou.

Hodinový workshop je věnovaný deseti ženám, které jsou příkladem protikomunistické rezistence. Autorka vybrala úryvky z rozhovorů z knihy „Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent“. Studenti ve skupinkách vždy pracují se vzpomínkami dvou žen, všímají si, jak vnímaly strach, co je vedlo k podepsání Charty 77, jaké metody vůči nim uplatňovala StB atp. Značná část hodiny je vyčleněna pro diskuzi o smyslu disentu, motivaci k rezistenci a jejímu smyslu.

Žáci se na základě vzpomínek a dokumentárních filmů seznámí s nelehkými životními osudy několika politických vězeňkyň. Diskutují o tom, proč nebyl za jejich týrání nikdo potrestán.

Na základě konkrétních příběhů žáci analyzují, jak stát upravuje, kdo a za jakých podmínek může překročit státní hranice a pobývat a pracovat na jeho území. Žáci také zjišťují, jak funguje volný pohyb osob v rámci EU i co je potřeba pro dlouhodobý pobyt a pro práci na území vybraných států mimo EU. Seznamují se se základními dokumenty jako pas, povolení k pobytu a pracovní povolení. S pomocí konkrétních příkladů se učí vysvětlit a zasadit do kontextu pojmy migrant, žadatel o azyl a uprchlík. Výukové lekce vznikly v rámci projektu Na cestě..., realizovaného vzdělávací organizací ARPOK, o. p. s., v letech 2016–2018 za finanční podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s odrazem tématu sériových vrahů v umění. Aktivita pracuje se známými filmy, jejichž postavy jsou psychicky narušení jedinci. Žáci diskutují nad důvodem zájmu veřejnosti o případy sériových vrahů, nad hranicí mezi uměleckým vyjádřením, kdy umělec poukazuje na přítomnost zla v mnoha jeho podobách, a psychopatickým činem. Zlo jako kategorie, se kterou si společenské vědy nedokáží poradit. Žáci se zaobírají otázkou, jaká je příčina toho, že se lidé začnou chovat zle? Jaká je hranice mezi dobrem a zlem, kdo tuto hranici určuje, kdo by ji měl určovat?

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s důsledky anexe Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem v roce 1908. Pomocí kritické analýzy různých typů autentických historických pramenů a dalších vzdělávacích materiálů se žáci dozví více o zásadních dopadech anexe na mezinárodní vztahy a na veřejné mínění v Rakousku-Uhersku. Žáci pochopí, jaká byla motivace atentátníků, kteří vykonali tento protirakousky zaměřený teroristický čin. V případě zájmu může posloužit jako vstup do debaty o nezbytnosti vypuknutí světové války.

Žáci jsou skrze postavu Mahátma Gándhího seznámeni s nejznámějšími teoretiky a propagátory nenásilných protestů, především s Petrem Chelčickým, dále se Lvem Nikolajevičem Tolstým a Martinem Lutherem Kingem. Aktivita vede žáky k zamyšlení nad efektivitou použití násilí, resp. nenásilí v různých situacích.