V tomto článku navazuji konkrétním příkladem na můj článek Možný způsob ověření znalostí (nejen) v regionálním zeměpise „sloupečkovou přiřazovací metodou“. Vzhledem k distančnímu vzdělávání jsem se rozhodl vložit příklad „Úkolu s kvízem“, který jsem vytvořil pro otestování velmi problematické regionálně zeměpisné látky zaměřené na JV Evropu, postsovětské země východní Evropy a samostatně Ruska, právě „sloupečkovou metodou“. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Kroskurikulární CLIL projekt je výstupem mezinárodní spolupráce učitelů biologie, geologie a anglického jazyka. Projekt využívá prostředků ICT, které mohou být výzvou pro učitele cizích jazyků i odborného předmětu, a přináší přesah do environmentální výchovy.

Na základě konkrétních příběhů žáci analyzují, jak stát upravuje, kdo a za jakých podmínek může překročit státní hranice a pobývat a pracovat na jeho území. Žáci také zjišťují, jak funguje volný pohyb osob v rámci EU i co je potřeba pro dlouhodobý pobyt a pro práci na území vybraných států mimo EU. Seznamují se se základními dokumenty jako pas, povolení k pobytu a pracovní povolení. S pomocí konkrétních příkladů se učí vysvětlit a zasadit do kontextu pojmy migrant, žadatel o azyl a uprchlík. Výukové lekce vznikly v rámci projektu Na cestě..., realizovaného vzdělávací organizací ARPOK, o. p. s., v letech 2016–2018 za finanční podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce.

Aktivita vede k zamyšlení nad mimořádnou osobností Roalda Amundsena. Zabývá se nejen jeho objevitelskými, ale i morálními vlastnostmi.

Žáci se zamyslí nad mechanismy, které používají demokratické systémy k udržení bezpečnosti. Otevře se diskuze nad legitimností některých prostředků, které si nezadají s prostředky, které využívají totalitní a autoritářské režimy. V rámci reflexe se otevře diskuze, do jaké míry může demokratický stát zasahovat do života svých občanů a zda všechny tyto zásahy opravdu slouží k udržení bezpečnosti nebo jsou jimi sledovány vyšší politické cíle. Polemika nad tím, zda je možné tyto zásahy udržet v mezích, které neohrožují demokracii v rámci boje s nepřítelem.

Město Jáchymov v sobě nese několik kontrastů, viditelných hned při jeho první návštěvě. Krásné historické budovy na náměstí dokazují velký význam města v minulosti a jejich neutěšený stav zároveň naznačuje, že zde došlo k velkým proměnám. Skutečně se v 16. století jednalo o druhé největší město v českých zemích. Díky bohatým ložiskům stříbra a následné ražbě stříbrné mince tolaru zde došlo k nevídanému rozmachu a rozkvětu města. Jáchymov má však i svou druhou tvář, související opět s těžbou, tentokrát uranu.

Krajina je všude kolem nás. Ale co to vlastně je krajina? Neexistuje jediná správná definice krajiny. Můžeme ji pokládat za „výřez“ prostoru, který nás obklopuje. Krajina na rozdíl od přírody vzniká teprve pohledem člověka, který ji vnímá, popisuje a hodnotí – předtím je krajina jako taková neviditelná. Každá společnost přeměňuje krajinu, kterou obývá, zanechává v ní své stopy a vytváří tím vlastní krajinu. Uvědomíme si náš vztah ke krajině, která nás obklopuje, a popřemýšlíme, jak na nás působí. Na základě otázek a navržených exkurzí se naučíme krajinu popisovat a uvědomovat si ji. Důležité je vytvářet si vlastní názory a podnítit v žácích přemýšlení o svém okolí. Takto může vzniknout nový pohled na prostředí, ve kterém se pohybujeme, a může se proměnit naše prožívání při pobytu v něm.

Život v severních Čechách se před rokem 1989 netěšil zrovna nejlepší pověsti. Čtyři dekády trvající vláda komunistické strany nad tímto koutem bývalého Československa měla spíše negativní charakter a vynesla tento region na jedno z nejpřednějších míst v Evropě z hlediska zdevastovaného životního prostředí. Příčin neradostného stavu je hned několik. Poválečný odsun většiny německého obyvatelstva přerušil v tomto ohledu po staletí utvářenou kontinuitu. Je jistě pravda, že velké transfery původního obyvatelstva a vykořeněnost obyvatel českého pohraničí nemohou zcela upokojivě vysvětlit pozvolný úpadek regionu, nicméně hrají velmi důležitou roli.

Článek se věnuje výstupu z projektu Klíčení, aneb rosteme s dětmi pro nejstarší kategorii nazvané Osmá planeta a představuje ukázku, jejímž obsahem jsou geolokační aktivity.

Téma „Biodiverzita a její ohrožení“ patří mezi témata, která jednak poskytují prostor pro efektivní vytváření mezipředmětových vazeb, jednak nabízí značnou příležitost pro vysvětlení některých obecných geografických principů. Ukázka z publikace NÁMĚTY PRO GEOGRAFICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ: BIODIVERZITA A JEJÍ OHROŽENÍ je určena zejména učitelům z praxe, studentům učitelských oborů a také dalším zájemcům o aplikaci geografické a environmentální problematiky ve vzdělávání. Cílem této publikace je poskytnout základní informace o problematice biodiverzity s důrazem na její geografické aspekty a podat konkrétní návrhy aplikace tohoto tématu ve vzdělávání.