Jaká byla nová maturita? Jak uspěli moji žáci? Jak by ji hodnotili oni sami? Co dělat, aby maturitní příprava byla smysluplná a efektivní? Překvapila nás či něčím zaskočila, anebo jsme vše víceméně očekávali? Splňuje v této podobě to, co lze očekávat od moderně koncipované zkoušky uzavírající středoškolská studia? Nakolik byla skutečně objektivní výpovědí o úrovni znalostí a dovedností, představujících příslušné cílové kompetence? Tyto otázky si kladu v článku, který byl vytvořen pro tematický vstup Nebojte se maturovat jinak! na Metodickém portálu.

Článek vznikl jako součást tematického vstupu na metodickém portálu www.rvp,cz „Nebojte se maturovat jinak!“ Jako přímá a vzájemná pomoc mezi učiteli gymnázií a dalších středních škol, které od uplynulého školního roku vedou studenty ke státní maturitě. Příspěvek komentuje písemnou a ústní formu a přináší zajímavé praktické zkušenosti a návody, jak žákům vysvětlit, v čem je nový model přínosem. Dále lze předeslat, že článek komentuje, jak na škole hodnotíme písemnou práci a ústní zkoušení a které konkrétní dovednosti žáka považujeme při zkoušce za důležité.

Příspěvek představuje možnosti využití regionální literární tvorby při ústním zkoušení ve společné části maturitní zkoušky vč. návrhu pracovního listu konzultovaného se zadavatelem maturity. Je součástí tematického vstupu na Metodickém portálu www.rvp.cz „Nebojte se maturovat jinak!“.

Článek představí prakticky ověřený přístup k učení práce s uměleckým textem. Zaměřuje se na budování dovedností poučené percepce, analýzy, srovnávání a hodnocení básní. Měl by také polemizovat s obvyklými postupy analytického přístupu k básnickému textu. Ukazuje možnost využít celostního působení textu při jeho čtení a hodnocení. Může být inspirací pro učení čtení poezie jako zdroje pobavení a relaxace alternativně k jiným způsobům (nečtenářského) trávení volného času dětí a mládeže. Česká literatura byla po většinu druhé poloviny XX. století rozdělena vnějšími okolnostmi na oficiální, šedou zónu a literaturu v exilu a samizdatu. Protože se pracuje s texty právě z tohoto období, navržené aktivity implikují přesahy do výuky soudobých dějin a občanského a společenskovědního základu. Literární komunikace je komunikace mezi čtenářem a uměleckým dílem, její cíle (tudíž také cíle tohoto příspěvku) se překrývají s cíli společného základu pro hudební a výtvarný obor gymnaziálního studia. V představených hodinách se věnujeme hodně modelování návyků čtenáře. Tím směřujeme k rozvíjení osobnosti žáka. Žák dostává kreativní domácí úkoly, které jej vedou k metodickému řešení problémů. V neposlední řadě detailní setkání a porozumění uměleckým textům a jejich kontextu posiluje žákovy návyky v oblasti učení.

Žáci se pokusí o interpretaci vybraných Shakespearových sonetů. V hodině bude převažovat kooperativní učení – metoda skládankového učení.

Interpretace Ostře sledovaných vlaků v literárním semináři. Žáci aplikují znalosti o struktuře uměleckého díla a porovnávají literární a filmovou podobu díla (film zhlédli během předchozího semináře).