Metodický portál 

Zdravý životní styl s důrazem na zdravou výživu patří k základním dovednostem každého jednotlivce a hraje zásadní roli v prevenci i terapii naprosté většiny dnes běžných onemocnění. Výuka těchto dovedností není limitována věkem a může prolínat nejrůznějšími předměty na základních školách i na vyšších stupních vzdělávání. Soubor článků a pracovních listů „Jídlověda“ je proto vhodný pro všechny pedagogické pracovníky zajímající se o zvýšení a rozšíření odborných kompetencí v oblasti péče o zdraví, zdravé výživy a zdravého životního stylu pro získání vědomostí a dovedností důležitých pro výuku i v osobním životě.

Příspěvek seznamuje s využitím metody kritického myšlení u dětí, které ještě neumějí číst. Jeho realizace je vhodná v 1. třídách základních škol, v přípravných třídách základních škol nebo v kroužcích pro předškolní děti zaměřujících se na přípravu na základní školu. Aktivitu je možné využít i v běžné mateřské škole, je však důležité upravit podmínky vzdělávání, zejména počet dětí.

Pojem mezipředmětové vazby je v poslední době zmiňován ve všech pádech. Pozornost pedagogů i nepedagogické veřejnosti je stále více směřována k uvedenému pojmu. Žáci by dle současných metod měli být vzděláváni tak, aby v tomto procesu nebyla potlačována souvislost teorie a praxe. Tedy vše, co se žák učí, je směřováno k praktickým ukázkám.

Je pravdou, že ne vždy je možné nastínit danou problematiku do všech detailů, a tak se někdy může zdát teorie a praxe poněkud odlišná. Tento problém je však zapotřebí eliminovat na minimální hodnotu. Pokud se pedagogům toto podaří, bude jejich práce efektivnější a pro žáky mnohem poutavější.

S rozvojem moderních technologií roste technická gramotnost žáků, s nimi by měli držet krok i pedagogové. Použití nových technických prostředků ve výuce zvyšuje atraktivnost a efektivnost práce. Nové metody práce žáky motivují a nabízejí jim možnost uplatnění znalostí a zkušeností ze svého života.

Tato práce má upozornit na důležitost mezipředmětových vazeb a jejich využití v pedagogickém procesu a v neposlední řadě má nabídnout možnosti propojenosti a provázanosti předmětů. Praktické ukázky mohou pedagogové využít pro své hodiny či si je upravit vzhledem k podmínkám práce a vzhledem k možnostem školy a jejího okolí.

Desetiletí OSN pro vzdělávání k udržitelnosti je ve své polovině, v českém vzdělávacím systému je ovšem stále pojmem poměrně novým. Možnosti začlenění témat udržitelného rozvoje do výuky je přitom celá řada. Témata, která se týkají environmentálního, sociálního i ekonomického pilíře udržitelného rozvoje, by měla do školní praxe vstupovat co nejčastěji - průřezově či integrovaná do vzdělávacích oborů. Příspěvek přináší inspiraci, jak lze žáky při práci s dostupnými informacemi o aktuálních environmentálních problémech vést k zamyšlení nad principy udržitelnosti.

Článek nabízí jiný pohled na Vánoce - problematika konzumního chápání svátků v souvislosti s používáním velkého množství obalů - otázka šetrnosti k životnímu prostředí, vliv reklamy na nakupujícího atd.