Cílem článku je seznámit pedagogy s modelem výuky převrácená třída a popsat stěžejní kroky k úspěšnému implementování tohoto modelu do výuky, zároveň ukázat tuto metodu ve výuce cizích jazyků.

Aktivita se snaží zpestřit výuku vzdělávací oblasti Člověk a zdraví na prvním stupni ZŠ. Propojuje Tělesnou výchovu s tématem zvířata v zoologické zahradě. Cílem aktivity je intenzivně zapojit mladší žáky do výuky tělesné výchovy a připomenout jim prvky zdravého životního stylu. Aktivita propojuje digitální prostředí s reálným a je využitelná i v distanční výuce. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut ČR.

Autorka představuje šest aktivit vytvořených do hodin cizích jazyků v aplikaci LearningApps. Seznamuje se snadným způsobem jejich vytvoření a uvádí důvody pro využívání této aplikace ve výuce.

Autorka představuje pět aktivit vytvořených do hodin cizích jazyků v aplikaci Flippity. Seznamuje se snadným způsobem jejich vytvoření a uvádí důvody pro využívání této aplikace ve výuce.

Aktivita kombinuje práci žáků v digitálním a reálném prostředí v rámci vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Jejím cílem je intenzivnější zapojení žáků do výuky tělesné výchovy a výchovy ke zdraví. Zároveň se snaží o podporu klimatu třídy a socializaci žáků i v distanční výuce a podporu pozitivního přístupu k pohybovým činnostem, sportu a dalším aktivitám. Žáci mají za úkol reálně zdolat trasu, kterou dostanou vyobrazenou (pomocí aplikace nebo obrázku), a zaznamenat své výsledky (online). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Základní uživatelský model v distanční výuce prostřednictvím platforem, jako je Zoom nebo MS Teams, je takový, že většinu času videokonference učitel vysvětluje a studenti poslouchají a sledují sdílenou prezentaci, občas s učitelem komunikují v chatu. Popřípadě se student přihlásí o slovo, když učitel položí otázku – učitel pak studenta vyvolá, student si zapne mikrofon a odpoví. Ve větších skupinách se tak může stát, že po celou dobu videokonference v angličtině někteří studenti ve skutečnosti vůbec neotevřou pusu.

Při vytváření dovednosti psát v cizím jazyce texty v elektronické podobě je důležité, aby zadání byla proveditelná, nebyla časově příliš náročná a dávala žákům prostor k vyjádření a sdílení svých názorů, jakmile jim toto jejich úroveň zvládnutí cizího jazyka umožní. A když mohou nejen psát, ale zapojit i jiný způsob vyjádření, například kreslení, píšou obvykle mnohem ochotněji a kvalita jejich písemného projevu bývá vyšší.

Zvládnout záludnosti distanční výuky je výzvou nejen pro učitele, ale i pro jejich žáky. Ti nejmladší se s digitálními technologiemi teprve učí pracovat, a tak seznámení s pravidly komunikace a s online prostředím, ve kterém se mají učit, je důležitou podmínkou jejich zapojení do výuky. Text popisuje, jak postupovala učitelka 2. ročníku a přiložen je i „obrázkový“ návod, který pro své žáky vytvořila.

Zkušenost z naší praxe ukazuje, že přechod žáků z prezenční do online výuky není obtížný, pokud mají zvládnuté některé základní postupy práce s digitálními technologiemi. Podstatným tématem je dodržování zásad zdravého a bezpečného přístupu k práci s těmito technologiemi, rozpoznání nebezpečí v online prostředí i s důrazem na výběr informací, které o sobě žák může bez obav zveřejňovat. Vhodný vzdělávací obsah pro vyzkoušení zapojení technologií do výuky nabízí vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, a protože žáci pracují s textem, směřuje aktivita i k naplňování očekávaného výstupu z českého jazyka.

Výuková aktivita Síla internetu a pomoc ostatním je zaměřená na sociální přesah digitálních technologií do reálného světa, konkrétně se věnuje internetu a jeho využití jako nástroje informování a zisku podpory pro dílčí (nejen lokální) projekty. Aktivita má pomyslnou teoretickou a praktickou část. Žáci se nejprve seznamují s tím, jaké možnosti nabízí digitální prostředí při podpoře autorských projektů, nápadů, charitativních sbírek apod. Žáci tak přímo na konkrétních příkladech vidí, jak mohou digitální technologie pomáhat v jejich okolí či (pozitivně) ovlivňovat celospolečenské dění. Poté sami zkouší vytvářet imaginární crowdfundingový veřejně prospěšný projekt ve snaze přesvědčit své spolužáky o potřebnosti nabízeného projektu. Výukovou aktivitu lze realizovat jednorázově (dvě vyučovací hodiny), nebo ji využít jako dlouhodobý projekt (viz námět na inovaci níže).