Výuková aktivita je určena žákům druhého stupně základní školy a nižšího stupně víceletého gymnázia, kde se v rámci dějepisu nebo výchovy k občanství probírají dějiny konce 20. století. Dále může sloužit jako připomínka výročí 17. listopadu – významného státního svátku ČR v rámci tematického dne. Aktivita naplňuje požadavky i na minimální doporučenou úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření.

Aktivita Nebezpečná „lehkost“ novinového titulku se zaměřuje na rozbor titulků článků, příspěvků a blogů nejen v tištěné verzi, ale především v digitálním prostředí. Cílem je na základě rozboru odhalit autorův záměr a pojmenovat prvky, jimiž se daný titulek snaží oslovit cílové čtenáře. V rámci aktivity si žáci vyzkouší i tvorbu titulku na základě určených parametrů. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Železo a další významné kovy nás obklopují téměř při všech našich každodenních činnostech. Výuková lekce se zaměřuje na to, jak se železo získává z přírodních látek a jaké jsou společné a rozdílné vlastnosti některých důležitých kovů. Žáci rozvíjí čtenářské dovednosti při práci s textem a při organizování získaných informací z lineárních textů do grafického zobrazení. Přitom využívají dostupných digitálních aplikací pro zpracování a prezentování vytvořeného diagramu, který zobrazuje společné a rozdílné vlastnosti vybraných důležitých kovů.

Článek přináší aktivitu, ve které se žáci seznamují s prvky a sloučeninami mobilního telefonu a jejich využitím v konkrétních částech telefonu. Přitom pracují s textem, ve kterém vyhledávají důležité informace a zaznamenávají je do pracovního listu. Důležitou součástí aktivity je reflexe toho, co nového se žáci naučili a jak se jim v rámci aktivity spolupracovalo ve skupině.

Práce s historickými prameny by jistě měla být součástí výuky dějepisu, která rozvíjí historické i kritické myšlení a zároveň digitální gramotnost žáků. Článek popisuje několik jednoduchých příkladů, jak práci s prameny do výuky zařadit ve sdílených online prostředích.

Virtuální prostředí umožňuje žákům atraktivní formou získávat nové informace o historických událostech a jevech. Panoramatické vizualizace, virtuální reality nebo digitální 3D modely by určitě ve výuce dějepisu měly mít své místo. Článek popisuje několik příkladů využití těchto nástrojů v praxi.

V tomto článku se můžeme inspirovat možností zařazení digitálních technologií v podobě videonávodu do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Praktická výuka přípravy jednoduchého pokrmu se zaměřuje na tematický okruh Příprava pokrmů. Výuka je však v integraci se vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace, přičemž popis pracovního postupu zařazujeme do Komunikační a slohové výchovy. Podle tohoto návodu dokáží pracovat i žáci 1. stupně ZŠ, jelikož pokrm je velmi jednoduchý na přípravu a k jeho tvorbě stačí pouhé tři ingredience.

Článek se zabývá tvorbou interaktivního herbáře, který tvořili žáci 4. tříd základní školy. Tento herbář tvořili pomocí bezplatné mobilní aplikace PlantNet. V rámci dvou vyučovacích hodin se žáci s učitelem odebrali k venkovní exkurzi, přičemž pomocí mobilní aplikace poznávali rostliny v okolí školní budovy. Tato aplikace jim umožnila rostliny pojmenovat a uložit si je do telefonu. V příloze je ukázka dané mobilní aplikace PlantNet. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Článek se zaměřuje na to, jak digitální technologie proměňují svět práce a jak to ovlivňuje kariérové vzdělávání a vzdělávací oblast Člověk a svět práce na 2. stupni základní školy. První část je věnována širšímu kontextu změn ve světě práce a potřebě digitálních kompetencí, druhá představuje chystané změny v RVP, třetí pak přináší inspiraci pro pedagogy a kariérové (výchovné) poradce na školách s odkazy na konkrétní digitální výukové nástroje, které lze použít.

Článek se zaměřuje na tvorbu vlastního květináče prostřednictvím digitálních technologií v podobě videonávodu na internetovém serveru youtube.com. Podle tohoto návodu dokáží pracovat i žáci 1. stupně ZŠ, jelikož je video natočeno dvěma youtuberkami a hovoří k žákům jazykem, který jim je blízký.