Současná společnost by měla nabízet větší prostor těm, kteří jsou ochotni věnovat čas vlastnímu rozvoji i péči o věci obecné ve snaze o nápravu toho, co je nevyhovující, k rozvoji toho, co je cenné.

Tábor, neboli řečí zákona zotavovací akce, tradičně patří k prázdninám v České republice. Kromě zotavování může posloužit k „zocelování" dětí, bývá totiž často jejich první zkouškou samostatného života mimo rodinu a školu.
Když je program tábora dobře připraven, jsou zvoleny správné výchovně vzdělávací cíle, mohou je jak organizátoři, tak i děti naplnit a neformálním způsobem se něco naučit a rozvinout své znalosti, dovednosti, postoje i hodnoty.

Článek přináší fakta o reálném postavení dětí z rodin, které lze u nás označit jako společensky, ekonomicky či kulturně hendikepované. A naznačuje možnosti, jak jim účinně pomoci.

Konference na téma Uznávání neformálního vzdělávání, která se konala 2. a 3. 11. 2011 v Praze, je skutečně významnou událostí. Představitelům projektu „Klíče pro život“ se podařilo dohodnout s nejvýznamnějšími společenskými a hospodářskými organizacemi na podpisu důležitého „Memoranda o podpoře a uznávání neformálního vzdělávání". A to jasně svědčí o tom, že myšlenka uznávání neformálního vzdělávání (tím mám na mysli také informální vzdělávání) má v české společnosti stále větší ohlas.

Různými formami vzdělávání člověk prochází od narození. Největším učitelem, jak praví klasik, je sám život.