Na základě konkrétních příběhů žáci analyzují, jak stát upravuje, kdo a za jakých podmínek může překročit státní hranice a pobývat a pracovat na jeho území. Žáci také zjišťují, jak funguje volný pohyb osob v rámci EU i co je potřeba pro dlouhodobý pobyt a pro práci na území vybraných států mimo EU. Seznamují se se základními dokumenty jako pas, povolení k pobytu a pracovní povolení. S pomocí konkrétních příkladů se učí vysvětlit a zasadit do kontextu pojmy migrant, žadatel o azyl a uprchlík. Výukové lekce vznikly v rámci projektu Na cestě..., realizovaného vzdělávací organizací ARPOK, o. p. s., v letech 2016–2018 za finanční podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce.

Žáci se pomocí aktivity seznámí s průběhem a příčinami vraždy Johna Lennona. Deviace jako odchylka od normy – žáci povedou argumentačně plnohodnotnou debatu o lidech s určitým typem deviantního chování, o způsobech, jak se s ním společensky vypořádat, o hranicích normy a deviace.

Na olympiádu v Mnichově roku 1972 bude bohužel málokdo vzpomínat v souvislosti se sportovními výkony. Všechno totiž přebila akce palestinských teroristů, na jejímž konci bylo 11 mrtvých izraelských sportovců. Řada omylů a chyb německých úřadů při řešení situace je předlouhá – do reportáže se třeba nevešel fakt, že celou akci měl završit příjezd obrněných transportérů, ale po začátku přestřelky je nejprve zapomněli zavolat a pak se 20 minut nemohly dostat na letiště kvůli davům přihlížejících lidí. Výsledkem byl alespoň fakt, že hned po olympiádě německá vláda zřídila speciální protiteroristické komando GSG 9, které se posléze stalo jednou z nejelitnějších bojových jednotek na světě.

Žákům je prostřednictvím aktivity demonstrován fakt, že média mají více funkcí než jen zábavnou. Především slouží jako prostředek sociální kontroly, mohou být prostředek občanské participace na politickém životě dané země. Žáci si zkusí, jakou cestou občan může dostat určitý problém do mediálního prostoru. Zároveň získají přehled o tom, kdo vlastní naše velké deníky a jaký to může mít eventuální dopad na obsah.

Ve chvíli, kdy jste rozhodli, že program Active Citizens zrealizujete u vás ve škole, jste pravděpodobně neměli přesnou představu o tom, jaký tým žáků se do projektu pustí. Nyní ji máte, a ať už se jedná o žáky jedné třídy nebo výběr z různých ročníků, stojí před vámi zajímavá společná cesta. Třetí díl nabízí další náměty na aktivity z úvodní kapitoly příručky Active Citizens.

Ve chvíli, kdy jste rozhodli, že program Active Citizens zrealizujete u vás ve škole, jste pravděpodobně neměli přesnou představu o tom, jaký tým studentů se do projektu pustí. Nyní ji máte a ať už se jedná o studenty jedné třídy nebo výběr z různých ročníků, stojí před vámi zajímavá společná cesta. Druhý díl nabízí další náměty na aktivity z úvodní kapitoly příručky Active Citizens.

Krajina je všude kolem nás. Ale co to vlastně je krajina? Neexistuje jediná správná definice krajiny. Můžeme ji pokládat za „výřez“ prostoru, který nás obklopuje. Krajina na rozdíl od přírody vzniká teprve pohledem člověka, který ji vnímá, popisuje a hodnotí – předtím je krajina jako taková neviditelná. Každá společnost přeměňuje krajinu, kterou obývá, zanechává v ní své stopy a vytváří tím vlastní krajinu. Uvědomíme si náš vztah ke krajině, která nás obklopuje, a popřemýšlíme, jak na nás působí. Na základě otázek a navržených exkurzí se naučíme krajinu popisovat a uvědomovat si ji. Důležité je vytvářet si vlastní názory a podnítit v žácích přemýšlení o svém okolí. Takto může vzniknout nový pohled na prostředí, ve kterém se pohybujeme, a může se proměnit naše prožívání při pobytu v něm.

Z jakých pohledů se můžeme na pomník dívat? Jak pomníky vznikají, žijí a zanikají? Proč budí většinou nejvíce pozornosti a vášní ve chvíli, kdy se budují, a často ještě více, když se začne mluvit o jejich odstranění? Výpověď pomníků je mnohovrstevná. Pomníky nelze vnímat jen jako prosté připomínky minulosti. Jsou zároveň kultovním místem, artefaktem ve veřejném prostoru, místem pro manifestaci postojů, pojí se s nimi různé rituály.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s výsledky a důsledky jaltské konference, zařazují jednání Velké trojky do kontextu druhé světové války. Dále zdůvodňují, jakým způsobem Sovětský svaz získal vliv na značnou část východní a střední Evropy. Zamýšlejí se nad zobrazovaným tématem v historické souvislosti, pracují s mapou a získávají informace z filmového média. Formulují některé dopady druhé světové války na události v Evropě.

Metodická příručka, kterou nabízíme ke stažení, je jedním z výstupů projektu Praha sdílená a rozdělená. Cílem projektu i metodické příručky je pomocí symbolického významu místa utvářet živoucí vztah k minulosti tak, aby se stala zdrojem historického poučení a kritické interpretace vlastních dějin.