Metodický portál 

Z jakých pohledů se můžeme na pomník dívat? Jak pomníky vznikají, žijí a zanikají? Proč budí většinou nejvíce pozornosti a vášní ve chvíli, kdy se budují, a často ještě více, když se začne mluvit o jejich odstranění? Výpověď pomníků je mnohovrstevná. Pomníky nelze vnímat jen jako prosté připomínky minulosti. Jsou zároveň kultovním místem, artefaktem ve veřejném prostoru, místem pro manifestaci postojů, pojí se s nimi různé rituály.

Krajina je všude kolem nás. Ale co to vlastně je krajina? Neexistuje jediná správná definice krajiny. Můžeme ji pokládat za „výřez“ prostoru, který nás obklopuje. Krajina na rozdíl od přírody vzniká teprve pohledem člověka, který ji vnímá, popisuje a hodnotí – předtím je krajina jako taková neviditelná. Každá společnost přeměňuje krajinu, kterou obývá, zanechává v ní své stopy a vytváří tím vlastní krajinu. Uvědomíme si náš vztah ke krajině, která nás obklopuje, a popřemýšlíme, jak na nás působí. Na základě otázek a navržených exkurzí se naučíme krajinu popisovat a uvědomovat si ji. Důležité je vytvářet si vlastní názory a podnítit v žácích přemýšlení o svém okolí. Takto může vzniknout nový pohled na prostředí, ve kterém se pohybujeme, a může se proměnit naše prožívání při pobytu v něm.

Úvodní text z homepage webu Multimediálního projektu Univerzity Karlovy (www.janpalach.cz). Web přináší příběh Jana Palacha v dobovém kontextu a příběhy dalších „živých pochodní“.

V rámci lekce žáci získají základní informace o politických právech (jejich základní definice a reálné příklady) a poté budou na konkrétních případech poměřovat jednotlivá politická práva. V rámci lekce by měli porozumět tomu, jak důležitá jsou politická práva pro fungování demokratické společnosti a jak nesnadnou roli mají často při poměřování jednotlivých práv soudci. Pracovat budou se skutečnými soudními případy zachycenými v novinářských textech.
Žáci budou pracovat individuálně, ve dvojicích a především v malých skupinách. Součástí hodiny je i prezentace skupinové práce.

Podstatou dialogu je vzájemné učení se a v tomto smyslu jde o přístup ke spolupráci, který oceňuje odlišné myšlenky a přesvědčení. Čím více perspektiv zapojíme do dialogu, tím větší příležitost k učení získáme. Z vícero perspektiv může vzniknout obsáhlejší, společně sdílená moudrost. Dialog se liší od pouhé výměny názorů a to tím, že jsme ochotni změnit svůj pohled na věc a opravdu se dozvědět něco nového.