Metodický portál 

Naše identity jsou jak viditelné (prostřednictvím šatů, které nosíme, jídla, které jíme, …), tak skryté (naše přesvědčení a hodnoty, skupiny, ke kterým patříme, naše sexualita atd.). Větším dílem jsou skryté, následkem čehož se domněnky, které si vytváříme o druhých lidech, nemusí zakládat na pravdě.

Od černobylské tragédie právě dnes uplynulo čtvrtstoletí. Nebezpečí jaderné energie je ovšem letos mnohem aktuálnější než v minulých letech kvůli událostem z Japonska. Píše se, že havárie elektrárny Fukušima zamořila okolí radiací zhruba 9krát nižší než tomu bylo v Černobylu (a také zde zatím nejsou žádné oběti na životech). Ale u jaderných úniků se účty skládají až v horizontu let, či spíše desetiletí.

Dobronín je obec na Jihlavsku, kde došlo těsně po druhé světové válce k zavraždění asi 13 Němců. Jejich těla byla následně zakopána na nedaleké louce Budínka. Dlouho se o této události mlčelo, byť o ní měli místní obyvatelé určité povědomí. Od 90. let sem jezdili rodinní příslušníci zavražděných, aby uctili jejich památku. Česká veřejnost se k této události do té doby nikdy nevyjádřila. Teprve v roce 2009 se případem začal zabývat nezávislý jihlavský novinář a na jeho popud v roce 2010 česká policie. Tím se rozvířila bouřlivá diskuse o tom, co se vlastně tenkrát stalo a jak se k této události nyní postavit. Ostatky byly téměř po 70 letech převezeny na hřbitov v Jihlavě. Policejní vyšetřování bylo v roce 2013 po sepsání podrobné zprávy uzavřeno, resp. pro nemožnost zajistit více důkazů odloženo. Diskuse ovšem nadále probíhá.

Město Jáchymov v sobě nese několik kontrastů, viditelných hned při jeho první návštěvě. Krásné historické budovy na náměstí dokazují velký význam města v minulosti a jejich neutěšený stav zároveň naznačuje, že zde došlo k velkým proměnám. Skutečně se v 16. století jednalo o druhé největší město v českých zemích. Díky bohatým ložiskům stříbra a následné ražbě stříbrné mince tolaru zde došlo k nevídanému rozmachu a rozkvětu města. Jáchymov má však i svou druhou tvář, související opět s těžbou, tentokrát uranu.

Z jakých pohledů se můžeme na pomník dívat? Jak pomníky vznikají, žijí a zanikají? Proč budí většinou nejvíce pozornosti a vášní ve chvíli, kdy se budují, a často ještě více, když se začne mluvit o jejich odstranění? Výpověď pomníků je mnohovrstevná. Pomníky nelze vnímat jen jako prosté připomínky minulosti. Jsou zároveň kultovním místem, artefaktem ve veřejném prostoru, místem pro manifestaci postojů, pojí se s nimi různé rituály.