Příspěvek rozebírá zpravodajství prizmatem sociologie vědění. Přístupnou formou vysvětluje koncept sociologie vědění a poté do něj obecným způsobem zasazuje mediální produkty (zprávy).

Následující text se zaměřuje na shrnutí hlavních tezí mediální socioložky Guy Tuchmanové, která se zaměřuje na redakční procesy v mediálních institucích, a na její sociokonstruktivistická východiska (zpravodajskou síť a typizace událostí).

Využití školního rozhlasového vysílání při tvorbě ankety jako součást jazykové výchovy.

Jak poznáme špatné zpravodajství? Obvykle je plné hodnotících soudů a neověřených tvrzení. V lekci se žáci naučí hodnotící soudy rozpoznat, seznámí se také se základními principy svobody slova a mediálních zákonů, cíli veřejnoprávních médií.

Většina z nás celkem spolehlivě dokáže rozlišit sdělení pocházející ze seriózních nebo bulvárních médií. Dokážeme však pojmenovat, čím se tato sdělení liší a jaké mají charakteristické znaky? Víme, co se od titulku v tištěném zpravodajství očekává? Následující lekce nabízí činnosti, ve kterých se žáci na konkrétních příkladech mohou se stavbou mediálního sdělení a s funkcí titulků seznámit.

Vzorová hodina si klade za cíl přivést žáky ke zjištění, že zpravodajství je výsledkem vysoce selektivní a rutinní práce a že o zveřejnění zprávy rozhodují takové parametry, jako je negativita, jednoznačnost, přítomnost prominentní osoby apod. Aktivitu lze realizovat jako samostatnou hodinu Mediální výchovy nebo v rámci jiného předmětu (například Výchovy k občanství) s integrací průřezového tématu MV.

Cílem aktivity je rozvíjet u žáků schopnost kritického nadhledu vůči mediálnímu působení. Aktivitu lze realizovat jako samostatnou hodinu Mediální výchovy nebo v rámci jiného předmětu (například Občanského a společenskovědního základu) s integrací průřezového tématu MV (popřípadě VMEGS či VDO).

Na základě několika námětů se žáci učí uvědomovat si globální vztahy. Česká republika netvoří izolovaný celek, je součástí mnoha mezinárodních a celosvětových organizací, podílí se na mnoha mezinárodních projektech (např. humanitární pomoc zemím postiženým přírodní katastrofou). I Česká republika se musí zamýšlet nad takovými problémy, jako je např. skleníkový efekt, kácení deštných pralesů, hubení rostlinných a živočišných druhů apod.

Zpravodajství je významnou složkou veřejného života, jehož výslednou podobu určují mnohé faktory.