Praktická část studie představuje jeden z příkladů doporučeného vyučovacího postupu k rozvoji EV a k podpoře výchovy k udržitelnému rozvoji ve vyučovacím předmětu Zeměpis (Geografie) v podobě krátkodobého školního projektu.

Účelem studie je poskytnutí metodické i praktické podpory učitelům vyučovacího předmětu Zeměpis (Geografie) pro zavádění a uplatňování prvků environmentální výchovy (EV) a výchovy k udržitelnému rozvoji lidské společnosti v základní škole a na nižším stupni osmiletých gymnázií. Metodická část studie obsahuje podněty, opěrné body, možnosti, přístupy a postupy pro uplatnění EV a výchovy k udržitelnému rozvoji ve výuce zeměpisu podle aktuálně platných učebních dokumentů. Uvádějí se zde konkrétní příklady učebních metod, postupů a forem vhodných a doporučených pro praktické vyučování.

Autor se ve svém teoretickém příspěvku zabývá otázkou, jak realizovat průřezová témata v rámci ŠVP. Komentuje a hodnotí tři hlavní způsoby takových realizací na základě analýz z 11. ZŠ Plzeň.

Nedílnou součástí základního vzdělávání je také problematika místního regionu. Přes nesporný význam tohoto učiva pro celkový osobnostní rozvoj žáka mu často nebývá ve výuce věnována patřičná pozornost. I při vědomí interdisciplinární povahy tohoto tématu se jeví jako nejvhodnější „nosný“ předmět pro jeho realizaci zeměpis. Příspěvek se zamýšlí nad potenciálem učiva místního regionu z pohledu zeměpisného vzdělávání v kontextu hlavních myšlenek RVP ZV. Důraz je kladen spíše na jeho praktickou/aplikační rovinu, a tedy rozvoj obecnějších dovedností žáků, které směřují k postupnému naplňování klíčových kompetencí. V souvislosti s tzv. průřezovými tématy jsou dále analyzovány možnosti mezipředmětových vazeb. Téma zároveň poskytuje značný prostor pro využití méně tradičních aktivizujících metod a forem výuky. Součástí příspěvku je i shrnutí některých praktických zkušeností z výuky na několika základních školách.

Příspěvek se zabývá tvorbou a využitím trojrozměrných modelů ve výuce zeměpisu, povinně volitelných předmětů či v rámci průřezových témat, krátce tuto činnost charakterizuje a díky propojení k dvěma DUM nabízí učitelům možnost tuto aktivitu zařadit do vyučování.

Projekt zaměřený na využití geoinformačních technologií ve výuce v souvislosti s propojením několika vzdělávacích oborů. Žijeme v informační společnosti, ve které vznikají nebo se rozvíjejí nejrůznější technologie. Tyto trendy je třeba zohledňovat také ve vzdělávání tak, aby žák, který opouští vzdělávací systém, měl dostatečný přehled a byl vybaven znalostmi či dovednostmi, které by mu pomohly při uplatnění v běžném životě. Vzdělávání v rámci geoinformačních technologií bývá často z nejrůznějších důvodů (časových, technických, odborných, ...) na školách opomíjeno. Tento celodenní projekt by mohl být příkladem, jak realizovat geoinformační technologie v rámci zeměpisného vzdělávání v souvislosti s využitím znalostí a dovedností žáků z více vzdělávacích oborů.

Google Earth není jen lepším glóbusem, který umožní propojit ICT a zeměpis, ale nabízí toho mnohem více – od možnosti procházek antickým Římem až po sledování aktuálních klimatických jevů. Může tak být velice zdatným pomocníkem nejen při výuce zeměpisu či dějepisu, ale také dalších předmětů, jakými jsou sociální vědy, ekologie a mnohé další.

Při cestě ke geografické gramotnosti žáka je třeba se statistickými daty ve vyučování zeměpisu pracovat citlivě. Možností je více.

Článek obsahuje metodický popis pracovního listu zaměřeného na využití geoinformačních technologií ve výuce v souvislosti s prací v rámci vybraných mapových portálů. Pracovní list naleznete v příloze.

Článek nás informuje o kritickém myšlení, jeho podstatě a jednotlivých metodách kritického myšlení. V článku je ke každé metodě uvedeno několi příkladům, které jsou vhodné pro výuku zeměpisu.