Tuto lekci jsem připravila na zdravotní cvičení. Vkládám zde dvě lekce soustředěné na záda – skoliózu páteře a zvětšenou hrudní kyfózu neboli kulatá záda. Lekce je přizpůsobená dětem staršího předškolního věku. Snažím se rozvíjet pohyblivost v oblasti hrudní páteře, protahovat prsní svaly a posílit mezilopatkové svaly a samozřejmě správné držení těla. Dále také cvičíme celkové zpevnění svalového korzetu trupu, protahujeme svalstvo a procvičujeme správné dýchání.

V této lekci si s dětmi ukážeme, jak to vypadá u doktora. Hravou formou si ukážeme, že není čeho se bát. Zapojíme téma hmyzí kamarádi – říkadlo Polámal se mraveneček a jeho kamarádka Beruška. Během lekce se děti naučí říkadlo, zacvičí si aerobic s kamarádkou Beruškou a zároveň si popovídáme o pánech doktorech, našem zdraví, vitamínech a tak podobně.

Článek je inspirací pro učitele, jak využít čidla mobilních zařízení žáků (BYOD) ve výuce směrem ke konstruktivisticky pojatým badatelsky orientovaným aktivitám.

Ve svém článku popisuji projekt, který jsme realizovali na ZŠ, kde jsem ve školním roce 2008/2009 vyučovala. Jedná se o projekt nazvaný „Co vyjde levněji?“. Žáci zde mají za úkol sestavit dva odlišné jídelníčky na jeden den. Jeden jídelníček má obsahovat pouze zdravá jídla a druhý naopak nezdravou možnost stravování a životosprávy. Žáci mají za úkol nejen jídelníčky samostatně sestavit a zamyslet se, co mohou jíst celý den, ale také nakonec vypočítat, která varianta vyjde finančně levněji. Projekt byl realizován s žáky 4. třídy.

Článkem chci přispět k objasňování problematiky spojené s adaptací žáka-cizince v každodenní školní praxi. Zde nacházíme mnoho situací, kdy je zapotřebí aplikovat vhodnou formou český jazyk zároveň s mateřským jazykem žáka tak, aby žák postupně dostal všechny nutné informace srozumitelně a pochopitelnou formou. Toto je základní a velmi důležitá část adaptace žáka v českém školním prostředí a pravděpodobně stejné nebo podobné situace, o kterých text pojednává, řeší nebo řešil každý, kdo má ve školním kolektivu žáka-cizince.

Příkladem dobré praxe je ukázka „využití zdravého způsobu života a výchovy ke zdraví“ v hodinách občanské nauky, při níž žáci 1. ročníku společně uvažují o režimu svého dne, o způsobech a metodách učení, o druzích paměti a o zapomínání. Protože OBN má vybavit žáka poznatky využitelnými v praktickém životě, využívám ve výuce občanské nauky takové metody, při nichž se projeví u žáků jak vědomosti, tak také schopnosti tvůrčím způsobem uvažovat, logicky přemýšlet v souvislostech a využívat mezipředmětových vztahů a zkušeností z vlastního života. Žáci tedy pracují tak, že se u nich rozvíjejí klíčové kompetence k řešení problémů, kompetence sociální a personální, kompetence k učení a kompetence komunikativní. Žák tak kriticky posuzuje skutečnost kolem sebe, přemýšlí o ní, tvoří si vlastní úsudek, aplikuje poznatky z jiných oblastí, ověřuje si svoje schopnosti.

Žáci pracují s psaným textem „První pomoc“ a identifikují anglické „vetřelce“ (=slova, která do textu nepatří), zde ovoce. Objevují anglické výrazy pro ovoce, zdravý životní styl. V produktivním stádiu hodiny hrají obměnu hry „Lodě“ s ovocem.

Relaxační chvilky jsou nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Ne každý žák se dokáže dokonale soustředit po celých 45 minut vyučovací hodiny. Některým žákům pomáhá střídání činností, jiní potřebují „úplně vypnout“. I toto „vypnutí“ však může být smysluplné a může napomáhat ke zvýšení efektivity práce žáka i učitele.

Příspěvek popisuje celoškolní projekt zaměřený na osvojení vědomostí a dovedností žáků z oblasti první pomoci. Projekt je realizován v málotřídní základní škole Vyskytná nad Jihlavou.

Příspěvek je zaměřen na téma demokracie a demokratická společnost. Aktivita žáky seznamuje s pravidly a se základními principy demokracie. Je postavena na diskuzi s žáky.