V článku autor poukazuje na možnosti, jak podpořit vyučování fyziky pomocí vhodně zvolených a připravených příběhů. Příběhy tu tedy hrají roli didaktických metod (spíš okrajových než klíčových), jejichž účelem je především motivovat žáky k další aktivizaci při práci s učivem. Autor ukazuje použití příběhu ve dvou formách: pomocí komiksu a tradičního vyprávění.

Co se můžeme dozvědět o člověku a historii z vyprávění jednotlivých lidí? Co v takovém vyprávění může chybět a co naopak nenajdeme nikde jinde? Co a jak si pamatujeme z toho, co jsme zažili? Čím je to ovlivněno? A co z toho, co si pamatujeme, vyprávíme? Jak je naše vyprávění o minulosti ovlivněno současností a událostmi, které se staly od doby vyprávěného okamžiku? Jak je ovlivněno tím, kdo vyprávění naslouchá a kdo klade otázky? Jaké informace jsou důležité pro pochopení historie? Kde je můžeme získat?

Storytelling nebo-li vyprávění příběhů je disciplína, které se v České republice pomalu otevírají dveře do umění i do školství. Co to ale vlastně storytelling je a proč se používá tento anglický termín? O tom pojednává tento úvodní článek. Pokusíme se zmapovat účinky této inspirativní metody a pomoct čtenářům s orientací v tom, co se pod pojmem storytelling všechno skrývá, co vlastně znamená a kdo se mu v České republice věnuje.

Následující článek je jedním z těch příspěvků, které poskytují metodické i konkrétní programové typy pro podporu celkového rozvoje osobnosti dítěte. Často se v odborné literatuře tento proces označuje jako "Osobnostní a sociální výchova". Východiskem jsou zejména teoretické práce, které k tomu vypracoval zejména tým kolem Doc. PhDr. Josefa Valenty, CSc (projekt "Dokážu to?"), dále pak práce na novém výchovném programu Junáka, svazu skautů a skautek ČR, v jehož rámci teď vzniká řada metodických publikací.

První část seriálu se věnuje především ústní historii jako historiografické metodě. Úvodní vstup do minulosti představuje vývoj, kterým Oral History prošla a prochází a jaké jsou její hlavní principy. Současně je naznačena cesta, jak tuto metodu zařadit do výuky dějepisu a k čemu žáky vede.

Druhá část seriálu se věnuje především ústní historii jako metodě využitelné při výuce dějepisu. Detailně je naznačena cesta, jak je možné koncipovat dějepisný projekt – čemu je dobré věnovat větší péči a pozornost a jaký přínos to může pro žáky představovat.

Třetí část seriálu popisuje konkrétní aktivitu a stručná pravidla pro mladé tazatele, jak postupovat při rozhovoru např. v rámci dějepisného projektu.

Profil známého amerického futurologa Davida Thornburga, a jeho nedávno vyšlé knihy „Táboráky v kyberprostoru: průvodce výukou v prostředí Webu".