Během října a listopadu 2013 se uskutečnila už druhá série workshopů o vlastním hodnocení škol. Dva workshopy byly určeny pedagogům obchodních akademií a středních průmyslových škol, jeden se věnoval učitelkám mateřských škol. Účastníci zde mohli prohloubit své znalosti potřebné pro práci s evaluačními nástroji. Jde o různé dotazníky pro žáky, učitele i rodiče, hospitační a posuzovací archy, pomocí kterých je možné získat zpětnou vazbu o práci školy i o tom, jaké jsou v ní mezilidské vztahy.

Článek Evaluace a autoevaluace jako pomocník manažera školy I (Obecné zajímavosti o autoevaluaci) přináší zajímavé postřehy o tom, proč pracovat s plánovanou autoevaluační činností. Je určen nejen pro ředitele škol, ale také pro koordinátory ŠVP (či koordinátory autoevaluace) a zvídavé učitele ve školách. Na text navazuje článek Evaluace a autoevaluace jako pomocník manažera školy II (praktický návod). Článek především popisuje smysl autoevaluace a některé souvislosti a zajímavosti, které mohou ředitelům škol napomoci k jejich konkrétní práci při hodnocení své školy. I přesto, že legislativa v oblasti autoevaluace se negativně mění (přesvědčení autora) a školy nejsou vedeny ke koncepční evaluační práci, dovoluji si předložit text, který má být pomocníkem pro ty ředitele a manažery škol, kteří vidí smysl ve věnování se evaluačním a autoevaluačním procesům ve škole a chtějí školu a práci učitelů, žáků a jiných lidí spojených se školou pravidelně vyhodnocovat a na tomto základě rozhodovat o dalším působení a práci školy. Jak se v praxi ukazuje, vycházet z autoevaluace v práci ředitele školy se v mnoha ohledech vyplácí. Pro ty ředitele, kteří nejsou přesvědčeni o smysluplnosti autoevaluace, může být text jen zajímavou inspirací pro jejich práci.

Článek Evaluace a autoevaluace jako pomocník manažera školy I (Obecné zajímavosti o autoevaluaci) přináší zajímavé postřehy o tom, proč pracovat s plánovanou autoevaluační činností. Je určen nejen pro ředitele škol, ale také pro koordinátory ŠVP (či koordinátory autoevaluace) a zvídavé učitele ve školách. Na text navazuje článek Evaluace a autoevaluace jako pomocník manažera školy II (praktický návod). Článek především popisuje smysl autoevaluace a některé souvislosti a zajímavosti, které mohou ředitelům škol napomoci k jejich konkrétní práci při hodnocení své školy. I přesto, že legislativa v oblasti autoevaluace se negativně mění (přesvědčení autora) a školy nejsou vedeny ke koncepční evaluační práci, dovoluji si předložit text, který má být pomocníkem pro ty ředitele a manažery škol, kteří vidí smysl ve věnování se evaluačním a autoevaluačním procesům ve škole a chtějí školu a práci učitelů, žáků a jiných lidí spojených se školou pravidelně vyhodnocovat a na tomto základě rozhodovat o dalším působení a práci školy. Jak se v praxi ukazuje, vycházet z autoevaluace v práci ředitele školy se v mnoha ohledech vyplácí. Pro ty ředitele, kteří nejsou přesvědčeni o smysluplnosti autoevaluace, může být text jen zajímavou inspirací pro jejich práci.

Výklad novely vyhlášky č. 15/2005 Sb. o vlastním hodnocení školy.

Dva rozhovory s ředitelkami základních škol o nových zkušenostech z vlastního hodnocení školy.

Příspěvěk nahlíží na zkušenosti z procesu autoevaluace škol v Nizozemí.

Autoevaluace informačního systému školy v procesu vlastního hodnocení školy - základní teorie o informačním systému, návrh možného způsobu jeho autoevaluace, a to včetně příkladů formulací v autoevaluační zprávě.

Článek přináší zkušenosti z autoevaluace v pilotních školách v podobě stručného shrnutí monitoringu a ukázek autoevaluačních nástrojů některých škol.