V letech 2019–2020 byl realizován reprezentativní národní výzkum environmentální gramotnosti žáků 2. stupně základní školy. V textu jsou rámcově představeny klíčové výsledky výzkumu a doporučení pro realizaci environmentální výchovy. Součástí jsou také odkazy na výstupy projektu, které obsahují podrobnou metodologii výzkumu i jeho výsledky: Metodiku pro hodnocení environmentální gramotnosti žáků a souhrnnou zprávu Metodický rámec pro environmentální gramotnost ve školách.

Příspěvek se zaměřuje na nástroje, které může učitel se svými studenty na střední škole používat k tomu, aby efektivně prováděli kvantitativní výzkum – od aplikací na tvorbu dotazníků až po analytické a vizualizační nástroje. Představuje praktický soubor aplikací vhodných pro rozvoj vědecké gramotnosti. Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.

Začínající učitelé jsou perspektivní, avšak zranitelnou profesní skupinou, neboť se po nástupu do praxe mnohdy potýkají s řadou nesnadno řešitelných problémů. A právě proto se profesní situace začínajících učitelů mateřských a základních škol stala předmětem výzkumu řešeného na Pedagogické fakultě MU. Na základě kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření bylo zjištěno, že svoji připravenost vnímají absolventi zejména v oblasti práce ve výuce, nicméně cítí se být nepřipraveni na práci se žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Slabší připravenost vnímají v oblasti spolupráce a komunikace s rodiči a mají značné problémy, pokud musí vyučovat na jiném stupni školy, než pro který byli připravováni. Pro fakulty vzdělávající učitele z toho vyplývá, že by měly v kurikulu učitelství napříč všemi stupni školy posílit v oblasti psychologie dítěte, psychodidaktiky a inkluzivní pedagogiky a že by měla být posílena komunikační průprava budoucích učitelů, a to zejména k aktérům, jako jsou rodiče.

Zajímavá zjištění amerického tradičně značně velkého průzkumu využití vzdělávacích technologií u učitelů, žáků a rodičů, který reaguje na současnou situaci uzavření škol.

Zpráva o studii poradenské agentury McKinsey, která zkoumá, jaké možnosti přinášejí učitelům technologie využívající umělou inteligenci.

Text je čtvrtým a posledním ze série příspěvků věnovaných problematice kritického myšlení (Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole, 1.–4. část). Článek se tentokrát věnuje vědeckému přístupu jako další formě kritického způsobu uvažování a možnostem, jak jej přiblížit žákům základní školy.

Tento článek uzavírá celý seriál o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Ve stručnosti shrnuje klíčová zjištění ve vztahu k základním otázkám, kterými se projekt Pokusného ověřování občanského vzdělávání ve školách zabýval, a představuje jeho klíčová doporučení.

Článek seznamuje s názory Amy Webb, profesorky New York University a zakladatelky Future Today Institute. Je další z řady akademiků, kteří varují před katastrofickým vývojem společnosti vyvolaným technologiemi. K nápravě jsou nutné základní digitální kompetence většiny občanů.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Příspěvek shrnuje zásadní zjištění z výzkumných aktivit, které byly součástí pokusného ověřování občanského vzdělávání. Výzkum se zaměřoval na dopad, který realizace systémové podpory občanského vzdělávání měla jak na vyučující, tak i na vedení školy. Hlavním přínosem podle výzkumného zjištění byla proměna významu občanského vzdělávání od „výuky v rámci předmětů“ k principu, který postihuje fungování celé školy včetně jejího okolí a výrazně přispívá k budování demokracie na školách.

Zpráva přinášející informaci o činnosti známé americké blogerky, specialistky na problematiku využívání mobilních zařízení dětmi doma.