Článek je návodem na vedení písemné dokumentace o pokroku a vývoji dětí v mateřské škole.

V roce 2010 připravil Výzkumný ústav pedagogický v Praze pro vedení škol, školní koordinátory a metodiky ICT a učitele novou on-line pomůcku Profil Škola21. Jedná se o autoevaluační nástroj, jehož smyslem je pomoci škole nastoupit cestu k jejímu zdárnému rozvoji do podoby moderní organizace, která připravuje žáky na život v 21. století. Jedná se o on-line aplikaci, která je umístěna na Metodickém portálu a pomocí které mohou školy hodnotit stanovené oblasti využití informačních komunikačních technologií. Profil Škola21 vychází z empirického předpokladu, že škola prochází podobnými fázemi vývoje využívání ICT jako učitel. Nástroj umožňuje reálně posoudit, do jaké míry se škole daří ICT začleňovat do života celé školy, a dává návod, kam využívání ICT směrovat. Záměr na vytvoření tohoto nástroje byl součástí Akčního plánu Škola pro 21. století, který v dubnu 2009 vytvořila pro MŠMT expertní skupina v návaznosti na schválenou Koncepci rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období 2009–2013. Nástroj Profil Škola21 byl ověřován v projektu Cesta ke kvalitě, který realizuje NÚOV a NIDV. Jeho první představení širší veřejnosti proběhlo 10. listopadu 2010 na konferenci Metodického portálu v Brně.

Přehled hlavních zjištění pravidelné výroční zprávy sdružení New Media Consortium a Educause zabývající se trendy budoucího vývoje vzdělávacích technologií.

Přehled hlavních zjištění pravidelné výroční zprávy sdružení New Media Consortium a Educause zabývající se trendy budoucího vývoje vzdělávacích technologií.

Tento článek představuje myšlenku využití vizualizace dat ve výuce a zároveň poskytuje přehled nejznámějších, nejpoužívanějších či nejzajímavějších příkladů takových nástrojů.

Malé zamyšlení nad významem dnes tak oblíbeného slova inovace pro vzdělávání.

Přehled hlavních zjištění pravidelné výroční zprávy sdružení New Media Consortium a Educause zabývající se trendy budoucího vývoje vzdělávacích technologií z pohledu roku 2011.

Článek shrnuje teoretické závěry výzkumu souvislosti mezi kreativitou a vzděláváním, který pro OECD v roce 2009 dokončil François Taddei působící v Centre for Research and Interdisciplinarity, Medicine Faculty, Paris Descartes University.

Zpráva o „robotické formě života“ zkonstruované dvěma vědci z Brandeis University, v jejímž rámci se roboti sami množí.

Přestože se moderní technologie podílejí na inovativní proměně fungování mnoha oborů lidské činnosti, školství zatím do značné míry odolává. Vše ovšem nasvědčuje tomu, že současná situace je dlouhodobě neudržitelná. Ať se nám to líbí, nebo ne, proces vzdělávání se stále více odehrává v prostředí, které je na technologiích vysloveně závislé. Výukové postupy jsou technologiemi stále více ovlivňovány. Stále více dovedností potřebných pro život se děti učí mimo školu. Lidé jsou se stávajícími výsledky činnosti vzdělávacího systému stále méně spokojeni. Jen málokdo skutečně rozumí tomu, jakou roli technologie ve vzdělávacím procesu hrají. Tento příspěvek se snaží alespoň nepatrně poodhalit způsob, jakým bychom se na postavení vzdělávacích technologií měli dívat. Je jen jakýmsi počátečním zamyšlením, jehož cílem je pokusit se vyvolat zájem a snahu začít se s danou problematikou seznamovat mnohem detailněji. Nečekejte, až vás okolnosti začnou nutit se o vzdělávací technologie zajímat. Začněte sami od sebe a hned teď. Půjdete-li do toho, je zcela jisté, že se o tom všichni brzy dozvíme prostřednictvím sítě a třeba též portálu RVP.