Námětem pro tvůrčí činnosti je objevování a zkoumání důvěrného prostředí – místa, kde žák žije skrze prostředky výtvarného oboru. Soubor lekcí, které lze různým způsobem modifikovat a rozvíjet je určen v prvé řadě pro žáky 1. a 2. období 1. stupně, ale je možné se jimi inspirovat i pro činnosti dětí v předškolním vzdělávání i pro žáky 2. stupně. Cíleně se lekce snaží přesáhnout své oborové hranice a ukázat způsoby uvažování z pohledu čtenářské a matematické gramotnosti. Přestože digitální gramotnost zde není zmiňována je vhodné ji v případě realizace neopomenout a naleznout si k jejímu rozvíjení vlastní cestu. Část 1. je výchozím zadáním, část 2 je tvořena třemi na sebe volně navazujícími lekcemi, které umožňují jak všestrannější uchopení tématu, tak jeho individualizaci směrem ke konkrétnímu žákovi, jeho vjemům, přáním, představám zkušenostem. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Námětem pro tvůrčí činnosti je objevování a zkoumání důvěrného prostředí – místa, kde žák žije skrze prostředky výtvarného oboru. Soubor lekcí, které lze různým způsobem modifikovat a rozvíjet je určen v prvé řadě pro žáky 1. a 2. období 1. stupně, ale je možné se jimi inspirovat i pro činnosti dětí v předškolním vzdělávání i pro žáky 2. stupně. Cíleně se lekce snaží přesáhnout své oborové hranice a ukázat způsoby uvažování z pohledu čtenářské a matematické gramotnosti. Přestože digitální gramotnost zde není zmiňována je vhodné ji v případě realizace neopomenout a naleznout si k jejímu rozvíjení vlastní cestu. Část 1. je výchozím zadáním, část 2 je tvořena třemi na sebe volně navazujícími lekcemi, které umožňují jak všestrannější uchopení tématu, tak jeho individualizaci směrem ke konkrétnímu žákovi, jeho vjemům, přáním, představám zkušenostem. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Článek popisuje zkušenost s mezioborovou spoluprací výtvarného a hudebního oboru ZUŠ při přípravě a prezentaci stínového divadla.

Komparace cílových kategorií uměleckého vzdělávání vychází z rozboru kurikulárních dokumentů pro gymnázia České republiky a Bavorska. Středem zájmu jsou základní segmenty vzdělávacích obsahů, a to formulovaných na úrovni vzdělávacího oboru se zohledněním celoevropského trendu dosahování klíčových kompetencí. Příspěvek nastoluje na velmi podrobném rozkladu otázku, jaký může mít výtvarný obor podíl na dosahování klíčových kompetencí. Jako aktuální téma (jde o situaci potěšující) není ani tak argumentace pro obhajobu významu oboru pro dosahování klíčových kompetencí, jako to (jde o situaci méně potěšující), jak vůbec dosáhnout oborových očekávaných výstupů. Obor má stále pro školní praxi velmi málo podpůrných materiálů, které daleko jemněji, než je uváděno v rámcových vzdělávacích programech, vysvětlují významy klíčových pojmů a také způsoby, jak dovednosti, vědomosti a kompetence, které jsou na obecné úrovni v kurikulárních dokumentech uvedeny, přiblížit učitelům.

Tvůrčí dílny pro pedagogy v Moravské galerii v Brně jsou přímým a živým dialogem s originály uměleckých děl. Jednotlivá setkávání probíhají u vybraných děl ve stálých expozicích i aktuálních výstavách formou dialogů a výtvarných interpretací a slouží pedagogům jako inspirace pro jejich vlastní pedagogickou činnost. Cílem tohoto setkání je propojení uměleckých děl napříč staletími. Barokní autor Martin Vinazer se nám představuje vedle moderních autorů počátku 20. století, jako jsou Otto Gutfreund a Emil Filla.

Informace o demoverzi programu VV inspirativní, sloužící jako metodická podpora pro obor Výtvarná výchova.

Sledovaný příklad dobré praxe seznamuje s výsledky vlastní tvorby žáků ve vyučovacím předmětu Umělecká výchova.

Hlavním tématem příspěvku je vznik fámy a její život. Žáci by si měli uvědomit, jak fáma vzniká a jak je třeba přijímat sdělení, která se k nám dostanou, abych tzv. nenaletěli a nepomáhali šířit poplašné zprávy.

Výtvarné úkoly v hodinách "umění" na bavorských gymnáziích jako východisko pro úvahy nad naplňováním dílčích kompetencí kompetence obraznosti, jak ji definuje prof. R. Niehoff.

Příspěvek přináší informaci o úsilí německých kolegů vymezit specifický termín obrazová kompetence, který má stěžejní význam pro vytvoření vzdělávacího standardu předmětu Umění v Německu. Zároveň klade otázku, zda a do jaké míry žákům zadávané výtvarné úkoly na několika sledovaných bavorských gymnáziích korelují s navrhovaným pojetím dílčích kompetencí kompetence obrazové.