... budeme-li se vzdělávat, budeme-li vzdělanější, budeme šťastnější, spokojenější, budeme dobrými lidmi? Kéž by to bylo tak jednoduché, ale jistě je na tom kus pravdy. V současné době stále častěji slýcháme o celoživotním učení. Každý z nás se učí téměř na každém kroku dnes a denně. Mnozí z nás nezáměrně, mnozí záměrně. Celoživotní učení zahrnuje všechny možnosti učení, které jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během života. Zahrnuje tedy i neformální vzdělávání.

V přecházejícím článku, v 1. části, jsme si vysvětlili pojem neformální vzdělávání a jeho uznávání prostřednictvím úsilí projektu K2 a klíčové aktivity KA 02. Jde nám tedy o uznávání neformálního vzdělávání ve čtyřech rovinách. V dnešním článku si připomeneme první rovinu uznávání neformálního vzdělávání – uznávání společenské prospěšnosti neformálního vzdělávání. Společenská prospěšnost – co to znamená? Jinak řečeno – užitečnost, zisk, profit pro společnost.