Článek přináší ukázku z knihy Logopedická prevence v mateřské škole, která je vhodná nejen pro učitele mateřských, ale i základních škol, stejně tak pro logopedické asistenty či preventisty.
V první části článku se seznámíte s kapitolou Specifický přístup k dětem s narušenou komunikační schopností.
Druhá část článku přináší ukázku edukační aktivity využitelné při prevenci narušené komunikační schopnosti.

Úvodní článek seriálu, který přináší ukázky z publikace Metodika pro práci s dětmi s SVP v předškolním vzdělávání, výstupu projektu WELCOME. Článek představuje publikaci a projekt včetně přehledu plánovaných článků v seriálu.

V nakladatelství Portál, s. r. o.vyšla v roce 2011 kniha Karla Kaprálka a Zdeňka Běleckého Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Kniha přináší souhrn požadavků na funkční strukturu individuálního vzdělávacího programu (IVP) z hlediska obecné pedagogiky, závazné legislativy, teorie školského managementu i požadavků speciální pedagogiky. Je určena učitelům a ředitelům základních a speciálních škol a také studentům pedagogických fakult.

Ukázka je z knihy Speciální pedagogika v praxi. Speciální pedagogové, poradenští pracovníci, učitelé základních škol i rodiče v ní najdou přehledně zpracované informace týkající se žáků se specifickými poruchami učení a chování.
V článku se zaměřujeme na základní podmínky reedukačního procesu a poukazujeme na nejčastější chyby při reedukaci.

MŠMT na základě šestiletého pokusného ověřování odsouhlasilo zavedení individuálního (domácího) vzdělávání i na 2. stupeň základní školy. Po schválení novely školského zákona budou moci tuto formu výuky využít např. děti se speciálními vzdělávacími potřebami, dlouhodobými zdravotními problémy nebo děti mimořádně nadané.

Ukázka z knihy nakladatelství Portál poskytuje informace o zásadách tvorby individuálního vzdělávacího plánu pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice.

Novela školského zákona, především §16, přichází s novým pojetím podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Upouští od kategorizace žáků podle jejich diagnózy, která se tak stává pouze prostředkem pro nastavení cílené podpory ve vzdělávání žáků podle jejich vzdělávacích potřeb (SVP).

Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny – tzv. OMJ (žáci s odlišným mateřským jazykem). Seriál článků dokumentuje na příkladu konkrétního žáka integraci do základní školy. Zaměřuje se na nastavení plánu pedagogické podpory (PLPP), nastavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a je doplněn o příklady konkrétních metod, obsahu a organizace výuky.

Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny – tzv. OMJ (žáci s odlišným mateřským jazykem). Seriál článků dokumentuje na příkladu konkrétního žáka integraci do základní školy. Zaměřuje se na nastavení plánu pedagogické podpory (PLPP), nastavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a je doplněn o příklady konkrétních metod, obsahu a organizace výuky.

Školy hledají způsoby, jak si poradit s výukou žáků s nedostatečnou znalostí češtiny. Kromě žáků-cizinců přibývají i děti s českým státním občanstvím, kteří se vrací ze zahraničí s nulovou nebo velmi omezenou znalostí češtiny – tzv. OMJ (žáci s odlišným mateřským jazykem). Seriál článků dokumentuje na příkladu konkrétního žáka integraci do základní školy. Zaměřuje se na nastavení plánu pedagogické podpory (PLPP), nastavení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a je doplněn o příklady konkrétních metod, obsahu a organizace výuky.