Nedílnou součástí základního vzdělávání je také problematika místního regionu. Přes nesporný význam tohoto učiva pro celkový osobnostní rozvoj žáka mu často nebývá ve výuce věnována patřičná pozornost. I při vědomí interdisciplinární povahy tohoto tématu se jeví jako nejvhodnější „nosný“ předmět pro jeho realizaci zeměpis. Příspěvek se zamýšlí nad potenciálem učiva místního regionu z pohledu zeměpisného vzdělávání v kontextu hlavních myšlenek RVP ZV. Důraz je kladen spíše na jeho praktickou/aplikační rovinu, a tedy rozvoj obecnějších dovedností žáků, které směřují k postupnému naplňování klíčových kompetencí. V souvislosti s tzv. průřezovými tématy jsou dále analyzovány možnosti mezipředmětových vazeb. Téma zároveň poskytuje značný prostor pro využití méně tradičních aktivizujících metod a forem výuky. Součástí příspěvku je i shrnutí některých praktických zkušeností z výuky na několika základních školách.

Článek seznamuje čtenáře s netradičním způsobem procvičování a zkoušení místopisu formou posuzování pravdivosti jednoduchých výroků. Prezentovaná metoda je časově a organizačně velmi nenáročná a efektivně přispívá k vytváření mentálních map. Je snadno modifikovatelná pro žáky základních škol, víceletých i čtyřletých gymnázií.

Příspěvek se týká možnosti, jak učit žáky jednu z důležitých kompetencí v geografii – "umět seřadit" podle vybraných kritérií určitá geografická data metodou vycházející primárně ze hry Škatule, škatule, hýbejte se! V principu se nejedná o didaktickou hru, ale o shromažďování, seřazování, uspořádání daných dat a jejich výslednou prezentaci znázorňováním samotnými žáky. Lze ji použít i na jiném učivu.