Článek „Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole 2. část“ je dalším příspěvkem k tématu kritického myšlení. Tentokrát se zaměřuje na některé oblasti mediální gramotnosti související s posuzováním pravdivosti informací z médií.

Základní informace o aktuálním stavu vývoje aplikací, které disponují umělou inteligencí, existují v online prostoru a chovají se jako člověk (robot bez těla).

Článek srovnává současné možnosti mocných ovlivňovat veřejné mínění s tím, jak tutéž věc viděl známý vědec MIT Noam Chomsky před 30 lety. Vývoj je přinejmenším varující!

Co znamenala kulturní činnost pro vězně v ghettu Terezín? Jaká byla role umění v krajní situaci terezínského ghetta a jak ji lze interpretovat? Jaké rozpory v sobě nesla umělecká činnost v Terezíně?

Proč je Rosselova zpráva odlišná od reality života v ghettu? Co by Maurice Rossel potřeboval k sepsání objektivní zprávy? Co konkrétně měl podle vás Mezinárodní výbor Červeného kříže dělat, aby pomohl obětem holocaustu? Má neutrální humanitární organizace šanci vzdorovat totalitní moci?

Vizuální aspekty zpravodajství vstupují do popředí během četných analýz mediálních obsahů. Při válečných střetech ale hrají „obrazy“ zásadní roli, neboť reprezentované negativní jevy doprovázející střet (kupř. mrtví civilisté) mohou mít vliv na podporu bojové akce u veřejnosti. Následující text hodlá popsat podstatu vizuálního zpodobnění konfliktu a zmínit studii, která ukazuje, jak pomocí vhodné volby slov a záběrů utrpení elimimovat.

Aktivita využívá dokumentární film, který jasně popisuje extrémní brutalitu totalitního režimu v Severní Koreji. Žáci si objasní termíny "totalita", "demokracie" a "propaganda" a prostřednictvím interaktivní hry zabývající se právy zvířat si uvědomí, že v jiných oblastech světa se nedodržují ani základní práva lidská.

Základní tematické okruhy oboru "Mediální studia", důležité pojmy nezbytné pro orientaci v problematice.