Z hlediska rozvoje čtenářských dovedností je důležité, aby žáci pracovali s autentickými neučebnicovými texty z různých tištěných i digitálních zdrojů. Jako zajímavý se jeví příspěvek, který se zaměřuje na různá vývojová období mořské želvy karety obrovské. Úloha byla převzata z publikace České školní inspekce obsahující uvolněné úlohy z šetření PIRLS 2016 a v článku slouží jako ilustrace možné práce žáků se zajímavými texty.

Předkládaný text popisuje aktivitu navrženou pro naplnění oborového cíle vzdělávací oblasti Český jazyk a literatura na 1. stupni základní školy zaměřeného na práci žáků s autentickými texty, které se vztahují k historii místa, kde se nachází daná škola. Zároveň ukazuje možné využití potenciálu vzdělávacího obsahu Českého jazyka a literatury k rozvíjení nejen čtenářské, ale i digitální gramotnosti. Aktivita byla upravena a realizována podle podmínek malé vesnické školy a ukazuje, jak snadná je modifikace daného tématu pro potřeby žáků na konkrétní škole. Text vznikl v rámci projektu PPUČ, financovaného z Evropských strukturálních a investičních fondů, který podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Představení mezinárodního projektu Handbook 4 RSP readers a jeho výsledků.

Smyslem tohoto příkladu dobré praxe je umožnit žákovi s velkými obtížemi se čtením (s těžkou dyslexií), aby mohl úspěšně pracovat s textem společně se svou třídou. Text je přizpůsoben rozsahem, typem písma, formální úpravou - vyznačením skupin hlásek podporujících plynulý pohyb očí od jedné skupiny ke druhé - i obtížností. Jedná se o knihu Život rytíře, kde jsou všechny texty psány třikrát. V prvním textu označeném A jsou vyznačené skupiny hlásek vhodné ke čtení (nejedná se vždy o slabiky), tento text je určen pro ty žáky s dyslexií, kterým ještě i v pozdějším věku pomáhají při čtení vyznačené slabiky v textu. Text B není nijak upravován a je tedy vhodný pro ostatní žáky ve třídě, text C obsahuje slova, která do textu nepatří a nejsou v něm vyznačené slabiky. Za každým typem textu následují úkoly podporující rozvoj kognitivních funkcí a porozumění slovům, větě či celému textu.

Proč zrovna pět a proč právě těchto pět? Domnívám se na základě svých zkušeností, že tohle minimum postačuje pro bezproblémové vytváření dokumentů a spolupráci s ostatními. Jsem toho názoru, že učitelé na základní škole jsou ti, kdo by měli tyto základy položit. Doma se to děti těžko naučí, na střední škole na to není čas a na vysoké škole „už to přece máte umět“. Znám mnoho lidí, kteří prošli traktem školského systému a nikdy je nikdo neučil koncepčně pracovat s kancelářským balíkem.

V ukázce se děti seznámí se dvěma příběhy, ve kterých se budou učit naslouchat zajímavým příhodám, přemýšlet o nich, odpovídat na otázky a s textem dále tvořivě pracovat. Vyzkouší si papírové šití, vyrábění draka, zamotávání a rozmotávání klubíček a v neposlední řadě si také trochu zaběhají.

Popis modelového vyučovacího bloku (2 vyučovací hodiny) na téma – nepravidelnosti ve stavbě věty. Využití třífázového modelu výuky v předmětu český jazyk ve 3. ročníku střední odborné školy. Využití metod RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení).

Program inspirovaný podzimní přírodou. Příspěvek nabízí možnosti, jak využít jablíčko při rozvíjení poznávání, výslovnosti, pohybové koordinace, dramatizace, tvořivosti, sociability i vztahu k životnímu prostředí.

Cílem vyučovací hodiny je realizovat se žáky atraktivní a zábavnou formou nácvik popisu pracovního postupu. Učitel naváže na vyučovací hodinu, v níž se již se žáky této problematice věnoval.

Námět na hodinu či blok hodin českého jazyka a literatury ve čtvrtém nebo pátém ročníku. Žáci pracují ve skupinách. Dešifrují pomocí správně určených slovních druhů a Morseovy abecedy věty, jejichž obsah se poté snaží vysvětlit.