Rozvíjení čtenářské gramotnosti je oblastí, kde se vzájemně prolínají a překrývají otázky co, jak a proč žáky učíme. Učitelé v 1. ročníku vědí, že cílem není pouze zvládnutí techniky čtení a psaní na určité úrovni a zvládnutí základní úrovně porozumění čtenému textu. Zároveň je třeba vést žáky k posuzování textu na úrovni vyšších myšlenkových operací. A neodmyslitelnou součástí výuky počátečního čtení je utváření pozitivního vztahu ke knihám a k literatuře. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Tento článek je dvanáctým komentářem seriálu komentářů k uvolněným úlohám mezinárodní sondy PISA 2000, která se zaměřila na zjišťování čtenářské gramotnosti žáků českých základních a středních škol ve věku 15 let. Na článcích seriálu pracoval panel čtenářské gramotnosti při Výzkumném ústavu pedagogickém. Tyto komentáře jsou publikovány pouze na Metodickém portálu www.rvp.cz. Výchozí text k úloze naleznete v příloze článku.

Tento článek je šestým komentářem seriálu komentářů k uvolněným úlohám mezinárodní sondy PISA 2000, která se zaměřila na zjišťování čtenářské gramotnosti žáků českých základních a středních škol ve věku 15 let. Na článcích seriálu pracoval panel čtenářské gramotnosti při Výzkumném ústavu pedagogickém. Tyto komentáře jsou publikovány pouze na Metodickém portálu www.rvp.cz. Výchozí text k úloze naleznete v příloze článku.

Při práci s texty o zvoníku Quasimodovi si žáci uvědomí pravdivost výroku „První pohled často klame“. Přemýšlí o svých postojích k lidem, kteří se něčím odlišují od ostatních, odhalují své charaktery. Rozvíjejí formulační schopnosti, spolupráci ve skupině. Vyučujícím se nabízí možnost nahlédnout do přemýšlení žáků o textech i o jejich životních názorech.

Příspěvek se věnuje mezinárodnímu výzkumu čtenářské gramotnosti. Testováni byli patnáctiletí žáci všech typů škol. Výsledky českých žáků jsou tradičně mezinárodně podprůměrné.

Autorka se soustřeďuje na praktické ukázky výuky německého jazyka v 1. – 3. třídě ZŠ, kdy se ještě učitel u malých dětí nemůže opřít o psaný text. Středem zájmu se tedy stává poslech s porozuměním a mluvení. Učitel musí mít důkladně promyšlené jednotlivé fáze vyučovací hodiny (musí být rozmanité, pestré a neustále aktivizující a podněcující činnosti žáků).