Seriál Jak (ne)používat technologie je o tom, jak technologie nepoužívat, a přitom je používat. Přesněji, jak je používat efektivně. Autor v něm nechává čtenáře nahlédnout do svého světa učitele (ne)používajícího technologie a ukazuje, jak tyto své zkušenost přenáší na své žáky. První díl je věnovaný jeho ekosystému a roli jednotlivých zařízení v něm.

Mnohé z principů, na nichž stojí koncepce moderního počítače, pocházejí překvapivě už z první poloviny 19. století. Kolem roku 1835 představil anglický matematik a vynálezce Charles Babbage svůj návrh mechanického Analytického stroje (angl. Analytical Engine), který měl být naplněním jeho myšlenky „výpočtů poháněných parou“. Navržený stroj již měl oddělený procesor, jemuž Babbage říkal „mlýn“, paměť i vstupní a výstupní zařízení (děrné štítky a tiskárnu). Babbageova mladá spolupracovnice Augusta Ada King, jinak též dcera básníka Lorda Byrona a později hraběnka z Lovelace, připojila k popisu Analytického stroje své poznámky a vize, za něž by se nemusel stydět ani Jules Verne. Předpověděla třeba využití počítače pro nenumerické úlohy, například zpracování textu nebo hudby. Babbageovi se ovšem nikdy nepodařilo Analytický stroj zkonstruovat, pokouší se o to až nyní skupina nadšenců v projektu plan28.org.

Článek shrnuje některé současné kritické pohledy na vliv technologií na vývoj sociálních vazeb lidí a dětí zvláště. Inspiruje se hlavně knihou Manfreda Spitzera o digitální demenci a přednáškou americké psycholožky Sherry Turle se stejnojmenným názvem „Connected, but alone“.

V průběhu posledního čtvrtstoletí se změnilo ovládání počítače a po letech užívání počítačů se v některých parametrech mění i zvyklosti jejich uživatelů. O tom, jak přeorganizovaly počítače práci v řadě profesí i chod rodin v trávení volného času i komunikaci mezi jednotlivými členy i okolím, jak přeskupily význam jednotlivých zdrojů informací a druhů zábavy, hovořit nebudeme – zajímat nás bude pouze jen mechanizmus organizace pracoviště a zejména ovládání externích zařízení.

Význam počítačových sítí není třeba nijak vysvětlovat, neboť jsou všude kolem nás. Přesto může být jejich základní členění či pojmy, které se v oblasti sítí používají, pro žáky neznámými či problematickými. V následujícím článku se pokusíme ukázat na základní rozdíly mezi reálnými a ideálními sítěmi, popsat základní názvosloví i některé zajímavosti z této oblasti.

Článek podává stručný přehled vývoje technických výukových prostředků od středověku až po současnost.

Tento článek se zabývá využitím virtuálních hudebních nástrojů a DAW aplikací nejen při výuce hudební výchovy na základní nebo střední škole, ale také při další práci učitelů hudební výchovy, jako je příprava hudebního materiálu či doprovodu k písním, různým kulturním vystoupením (školní sbor, dramatický kroužek, hudební soutěže a vystoupení, besídky apod.) a jiným příležitostem.

Úkolem předmětu Informační a komunikační technologie na gymnáziu je připravit žáky na život v informační společnosti, ve které žijeme, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Jenže jak na to? Uvedený materiál nabízí inspiraci a zkušenost jak probrat celkem nudné téma o historii počítačů a zároveň umožnit žákům společně hledat vhodnou cestu k vyřešení zadaného úkolu. Ukáže jim v praxi výhody a nevýhody skupinové práce a spolupráci prostřednictvím elektronické komunikace. Žáci zjistí, že chat můžeme využít nejen k povídání a posílání smajlíků.

Článek pojednává o dlouholeté osobní zkušenosti s využíváním výpočetní techniky nejen ve vzdělávání, ale v životě vůbec. O tom, co jsme se učili, naučili a co bychom se učit měli. O dynamicky se rozvíjející informační společnosti.

Mediální výchova na prvním a druhém stupni základní školy speciální - chápání podstaty mediálního sdělení.