Metodický portál 

První ze dvou článků informujících o výstupech amerického International Center for Leadership in Education. Tento se věnuje Rámci relevance výuky.

Článek je součástí učitelského Spomocnika na adrese https://spomocnik.rvp.cz.

Příspěvek přinášející ucelený výtah z výzkumné zprávy kanadské agentury Contact North o tom, jaký vliv mají technologie na pedagogiku a jak ovlivňují výukové postupy.

Článek je součástí učitelského Spomocnika na adrese https://spomocnik.rvp.cz.

Od pedagoga základních či středních škol se očekává především role vzdělavatele, kterou však není možné oddělit od jeho další významné role vychovatele. Právě v roli vychovatele, a to především v případech žáků pocházejících ze selhávajícího rodinného prostředí, by neměl být pedagog osamocen, ale měl by být součástí multidisciplinárních týmů pomáhajících profesionálů. Mezioborová spolupráce pedagogů, sociálních pracovníků, lékařů, dětských psychologů či orgánů činných v trestním řízení by měla být v současné praxi péče o nezletilé děti zasažené syndromem CAN (týrané, zneužívané a zanedbávané děti) samozřejmostí. V souvislosti s připravovanou novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí by měl být posílen význam spolupráce pomáhajících profesionálů, kteří by měli řešit případy ohrožených dětí ve vzájemné součinnosti, přičemž společným prostorem pro posuzování případů nezletilých dětí by jim měly být do praxe nově zaváděné případové konference. Od případových konferencí se očekává, že pomohou komplexně a co možná nejobjektivněji řešit konkrétní situace ohrožených dětí. Předpokládá se, že případové konference by měl moderovat nestranný profesionál – facilitátor. Zde se nabízí polemika, zda by nebylo vhodnější, aby byl nestranným profesionálem supervizor. Respektive jedná se o otázku: kdy využívat případové konference a kdy skupinové supervize pomáhajících profesionálů?

Kvalita vztahů v rodině, ale také vztahy s učiteli, vrstevníky, ovlivňují, jak se dítě projevuje ve školním prostředí. Z hlediska problematiky citové vazby (attachmentu) je třeba vyšší senzitivnost ve školním prostředí a včasnost řešení objevujících se rizik, které mohou být jen přechodové, ale také mohou být kumulované, odkládané, podceňované i přeceňované.

Ukázka je směřována na přehled znalostí, které nám mohou pomoci předcházet konfliktním situacím a problémovému chování u dětí s ADHD. Kniha se dětmi s ADHD zabývá v širokém měřítku. Hovoří o etiologii poruchy, zmiňuje se o diagnostických kritériích, popisuje základní projevy poruchy, nabízí možnosti ovlivňování projevů ADHD jak z hlediska výchovného vedení, tak i pomocí relaxačních technik a farmakoterapie. Zabývá se volbou dalšího vzdělávání a volby povolání a zmiňuje se i období dospělosti.