Identita každého z nás (= kdo jsem) se „skládá“ z mnoha částí. Některé z nich se navíc v průběhu našeho života mění a vyvíjí. Některé části naší identity jsou viditelnější než jiné (např. pohlaví, barva kůže či věk). Tyto viditelné znaky pak často určují, do jaké kategorie si nás lidé zařadí (např. důchodkyně, černoch, žena, ...) i do jaké kategorie různé lidi zařadíme my. Lidé nás tedy mohou hodnotit a přistupovat k nám na základě jen některých částí naší identity (zvlášť, když nás moc neznají). Výukové lekce vznikly v rámci projektu „Na cestě...“, realizovaného vzdělávací organizací ARPOK, o. p. s., v letech 2016– 2018 za finanční podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce.

Živá knihovna je metoda, která umožňuje seznámit se s příběhy lidí, kteří se něčím odlišují, a jejich okolí tak o nich mívá různé představy, které často brání ve vzájemném poznávání. Článek popisuje, jak Živá knihovna funguje, co může přinášet žákům i školám, a v neposlední řadě informuje o možnostech, s jejichž pomocí je možné metodu Živé knihovny využívat ve výuce.

Článek nabízí pohled na mýty a stereotypy spojené se stářím a stárnutím.

Co jsou předsudky? V čem mohou být nebezpečné? Proč jsou pro většinovou společnost důležité? Vypovídají též o většině, pomáhají ji stmelit či upevnit její identitu?

Pomocí brainstormingu si žáci uvědomí, které etické problémy vznikají v souvislosti s lidskou sexualitou. O těchto otázkách diskutují ve skupinách, odpovědi zaznamenávají na postery.

Článek vysvětluje, proč je nutné znát žánry nově vznikající na sociálních sítích. Na ukázce tweetů bývalého amerického prezidenta podává zjednodušený návod, jak číst politické tweety.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích, a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.