Článek nabízí profesionální pohled na předsudky, základní pojmosloví týkající se jich a možnosti jak jim předcházet a zbavovat jich studenty.

Škola je jedním z mála míst, kde spolu lidé pocházející z odlišných kulturních zázemí a příslušející k různým národnostem a etnikům společně tráví poměrně mnoho času. Žáci a studenti jsou tak v první řadě – už z podstaty této instituce vystavěné na multikulturních základech a její významné funkce na poli rovnoprávného a rovnocenného přístupu ke všem bez rozdílu – postaveni před nelehký úkol: osvobodit se ze zajetí vlastních předsudků vůči odlišnosti a přijatých stereotypů a hledat cestu vzájemného respektu a spolupráce.

Článek se zaměřuje na problematiku antagonistických pojmů a jejich užívání v oblasti multikulturního vzdělávání a výchovy. Upozorňuje na zúženost pohledu, který nám poskytuje duální chápání reality a společnosti. Jsou zde zmíněny primární cíle multikulturního vzdělávání a úskalí jejich naplňování. Dále je zde nastíněn pohled filosofie sociálních věd na tuto oblast.

Příspěvek popisuje realizace pracovní dílny na téma předsudky a stereotypy o stáří. Účastníkům dílny jsou rozdány fotografie známých i neznámých starých lidí, poté probíhá diskuze k prvním dojmům z tváře na fotografii. Zajímavá je práce s pracovním listem „Pořád jsem to já“.

Praktický článek ze seriálu Mezigenerační vztahy.

Výchova k toleranci směřuje k formování postojů, odbourání předsudků a stereotypů. Předkládaný příspěvek si klade za cíl pomoci žákům uvědomit si, jak je důležité respektovat názory ostatních a zároveň si obhájit vlastní. Na základě uvedených aktivit rozvíjí u žáků schopnost vzájemné komunikace, která je předpokladem zdárného řešení konfliktů.

Jakými způsoby lze negativně zobrazovat skupinu osob? V čem spočívá síla obrazů a karikatur v novinách a časopisech? Proč je takové zobrazování nepřijatelné a nebezpečné z hlediska lidských práv?

„To nesnáším! Když mě tak pozorují, začnu být nejdřív prostořeká, pak smutná, a nakonec zase otočím, obrátím to špatné ven, to dobré dovnitř a hledám vytrvale cestu, abych byla taková, jaká bych chtěla být a jaká bych být mohla, kdyby... Ano, kdyby na světě nežili žádní jiní lidé.“
Tvoje Anne M. Franková

V příspěvku se autorka věnuje otázce multikulturní výchovy v mateřské škole. Úkolem každého pedagoga je, aby v rámci mateřské školy napomohl adaptaci dítěte z jiné etnické skupiny do naší společnosti. Děti z majoritní společnosti si utváří postoj k dětem z jiných etnik, učí se vzájemné toleranci a schopnosti žít v multikulturní společnosti.

Výuková hodina Multikulturní společnost je zasazena do výuky předmětu Společenskoekonomická nauka, cílovou skupinou je třída tříletého 1. ročníku učebního oboru Elektrikář. Dotace tématu je 1 hodina, navazuje na téma národ, český národ, následující hodina se věnuje problematice migrace – příčiny, druhy, migrační vlny, problematika začlenění minorit v České republice. Cílem je rozvoj kompetencí k učení, kompetencí ke znalosti komunikace, sociálních kompetencí.