Metodický portál 

Příběhy a pověsti jsou tím nejzajímavějším a nejvíce odhalujícím prvkem každé kultury. Jsou pevně ukotvené v historii, ústně předávané, jsou nosiči nejdůležitějších kulturních hodnot. Tato aktivita pracuje s pověstmi, aby odhalila představy (a stereotypy), které máme o odlišných kulturách.

Žáci se nám už brzy vrátí z prázdnin do školních lavic. Část z nich jistě s rodiči vyjela na dovolenou do některé z evropských zemí a ještě teď jsou plni zážitků, které si budou o přestávkách a často i v hodinách navzájem sdělovat. Pojďme proto využít jejich osobních zkušeností z cest a připomenout si, jakým prostorem se Evropa díky postupnému rozrůstání Evropské unie v posledních desetiletích stala. A ukázat si, že je to prostor, který stojí za to poznávat.

Následující článek je jedním z těch příspěvků, které poskytují metodické i konkrétní programové typy pro podporu celkového rozvoje osobnosti dítěte. Často se v odborné literatuře tento proces označuje jako "Osobnostní a sociální výchova". Východiskem jsou zejména teoretické práce, které k tomu vypracoval zejména tým kolem Doc. PhDr. Josefa Valenty, CSc (projekt "Dokážu to?"), dále pak práce na novém výchovném programu Junáka, svazu skautů a skautek ČR, v jehož rámci teď vzniká řada metodických publikací.

Pokračování seriálu metodických rad zůstává ještě u práce s příběhy. Tentokrát se zaměříme na využití příběhů pro výchovu k postojům a osvojení si hodnot.

Příběh od Ivy Procházkové pojednává o nepřátelství, zlobě, kamarádství, životě a smrti. Dává nám inspiraci, jak prožitkově děti učit sociálním dovednostem. Ukázat praktické rozdíly ve společnosti. Otázku života a smrti můžeme zařadit k tradičnímu svátku \"Dušiček - památce zesnulým\".