Tento text je úvodním článkem seriálu o tom, jak podporovat demokracii na školách. Příspěvek krátce popisuje projekt Pokusné ověřování občanského vzdělávání – co to bylo, jaký byl smysl a jaké typy výstupů vznikly. Na příspěvek navazují další články, které se věnují praktickým a ověřeným tipům pro fungování žákovských parlamentů a dalším možnostem, jak realizovat občanské vzdělávání na školách.

Tento vzdělávací modul se zaměřuje na představení a vysvětlení skutečností, které vedly ke vzniku EU a podílely se na jejím dalším vývoji.

V tomto výukovém modulu se účastníci dozvídají o funkci a roli Evropského parlamentu (EP) v Evropské unii (EU).

Vzdělávací cíle z této oblasti se zaměřují na to, aby studenti byli schopni identifikovat EU nejen jako hospodářský projekt, ale i jako projekt, který usiluje o boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporu spravedlnosti, vymýcení chudoby apod.

Tento článek uzavírá celý seriál o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Ve stručnosti shrnuje klíčová zjištění ve vztahu k základním otázkám, kterými se projekt Pokusného ověřování občanského vzdělávání ve školách zabýval, a představuje jeho klíčová doporučení.

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení procesu a možnosti rozšiřování EU.

V rámci projektu Občanský průkaz 4.0 vznikají vzdělávací programy pro středoškolské učitele (zejména občanské nauky a ZSV). Tvůrci těchto programů je koncipovali především jako budoucí programy pro DVPP, proto je kterákoli instituce poskytující DVPP může volně využít a nechat si je akreditovat jako svůj program v rámci DVPP. V přílohách jsou první čtyři vzdělávací programy.

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k porozumění významu aktivity a angažovanosti občana při snaze ovlivňovat dění v EU.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Tentokrát se budeme věnovat novému přístupu, který jsme testovali, a to vytvoření jakéhosi koordinátora občanského vzdělávání ve školách. Aby zavedení této role do škol mělo skutečný dopad a pomáhalo účinně realizovat občanské vzdělávání, představíme si podmínky a doporučení, která to mohou ovlivnit.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Tentokrát se budeme věnovat novému přístupu, který jsme testovali, a to vytvoření jakéhosi koordinátora občanského vzdělávání ve školách. Navážeme na předchozí článek o podmínkách zavedení této role do škol a představíme si, na jaké překážky učitelé při realizaci občanskovzdělávacích aktivit ve školách narážejí. A jak je překonávat.