V rámci projektu Občanský průkaz 4.0 vznikají vzdělávací programy pro středoškolské učitele (zejména občanské nauky a ZSV). Tvůrci těchto programů je koncipovali především jako budoucí programy pro DVPP, proto je kterákoli instituce poskytující DVPP může volně využít a nechat si je akreditovat jako svůj program v rámci DVPP. V přílohách jsou první čtyři vzdělávací programy.

Tento text je úvodním článkem seriálu o tom, jak podporovat demokracii na školách. Příspěvek krátce popisuje projekt Pokusné ověřování občanského vzdělávání – co to bylo, jaký byl smysl a jaké typy výstupů vznikly. Na příspěvek navazují další články, které se věnují praktickým a ověřeným tipům pro fungování žákovských parlamentů a dalším možnostem, jak realizovat občanské vzdělávání na školách.

Článek představuje zajímavé zamyšlení nad potenciálem výuky historických výročí, zároveň poukazuje na některé praktické aktivity s nimi spojené.

Tento článek uzavírá celý seriál o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Ve stručnosti shrnuje klíčová zjištění ve vztahu k základním otázkám, kterými se projekt Pokusného ověřování občanského vzdělávání ve školách zabýval, a představuje jeho klíčová doporučení.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Tentokrát se budeme věnovat novému přístupu, který jsme testovali, a to vytvoření jakéhosi koordinátora občanského vzdělávání ve školách. Aby zavedení této role do škol mělo skutečný dopad a pomáhalo účinně realizovat občanské vzdělávání, představíme si podmínky a doporučení, která to mohou ovlivnit.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Tentokrát se budeme věnovat novému přístupu, který jsme testovali, a to vytvoření jakéhosi koordinátora občanského vzdělávání ve školách. Navážeme na předchozí článek o podmínkách zavedení této role do škol a představíme si, na jaké překážky učitelé při realizaci občanskovzdělávacích aktivit ve školách narážejí. A jak je překonávat.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Tentokrát se budeme věnovat populárnímu nástroji, se kterým se takřka každý už někdy setkal – žákovskému parlamentu. Ten ve školách mívá různou podobu i úroveň, a tak se budeme věnovat hlavně tomu, co vlastně je žákovský parlament jako vzdělávací nástroj a co všechno má vliv na to, aby nebyl formální, ale byl funkční.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. V minulém textu jsme se věnovali tomu, jak vypadá funkční žákovský parlament. Když už se škola rozhodne, že parlament založí, na co si tedy má dát pozor? Co musí udělat pro to, aby parlament nevyhořel po jednom roce? Už v této fázi záleží, jak moc to vedení školy myslí s parlamentem vážně, jelikož už teď je potřeba dělat koncepční a citlivé kroky.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. První rok fungování anebo přestavba stávajícího parlamentu má v sobě obsaženy konkrétní milníky. Když je hned na začátku zvládnete ošetřit, máte takřka vyhráno. Škola často parlament chce, ale neví, co pro jeho zdravé založení musí udělat. A právě o tom bude dnešní článek.

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Pokud máte žákovský parlament založený a funguje vám dle představ, brzy zjistíte, že v dalších letech se objeví několik výzev, kterými se opět budete muset zabývat. Jakmile zvládnete i fázi stabilizace parlamentu na vaší škole, měl by se již nadobro stát pevnou součástí vaší školy a její kultury.