Článek pojednává o zapojení tematiky sociálních médií do výuky výchovy k občanství. Uvádí stručný kontext, proč by učitelé něco takového měli dělat, nabízí aktivity, kterými by mohli začít. Součástí článku je naznačení průniku mezi sociálními sítěmi, výchovou k občanství a vybranými složkami čtenářské a digitální gramotnosti. Obsah článku vychází ze zkušeností autorky z (ne)formálního vzdělávání na základní, střední i vysoké škole. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Příspěvek přináší inspiraci pro tematickou výuku – spojuje tři významná výročí (pád Berlínské zdi, pád železné opony a vstup ČR do EU) s tématem svobody a bariér. Lekce využívá aktivizující metody jako je myšlenková mapa, názorová přímka, čtení s porozuměním, alfa box. Lekce je určena pro žáky vyšších ročníků gymnázií.

Cílem aktivity je představit žákům rok 1968 z různých pohledů v rámci „osudových osmiček“, které si v roce 2018 připomínáme, zároveň poukázat na aktuálnost těchto událostí a na jejich vliv na minulost i budoucnost a v neposlední řadě posílit čtenářskou, matematickou a ICT gramotnost.

Příspěvek popisuje integraci digitálních technologií do hodin dějepisu. Je určen pro všechny ročníky druhého stupně základní školy a odpovídající ročníky víceletého gymnázia. Prostřednictvím informačních technologií si žáci osvojují, procvičují a fixují vědomosti a dovednosti vycházející z aktuální probírané látky. Žáci se učí propojovat digitální technologie s dějepisnými vědomostmi poutavou a pro ně zajímavou formou.

Článek se zabývá využitím mentálních map v předškolním vzdělávání. Úvodní teoretická část blíže vysvětluje pojmy související s mentálními mapami. Úvod do praktické části popisuje využití mentálních map v návaznosti na třídní plánování. Stěžejní pro praktickou část je přílohová prezentace s dokumentačními fotografiemi z přímé výchovné práce s dětmi v běžné třídě MŠ.

Článek dává možnost nahlédnout do ročního třídního vzdělávacího programu pro MŠ, jež vznikl v přímé návaznosti na televizní cyklus Kostičky. Stěžejní je vytýčení cílů k jednotlivým dílům tohoto kvalitního a citlivě zpracovaného pořadu. Ilustrační přílohové fotografie ukazují, jak lze v rámci přípravy ročního plánování využít mentálních map a přímé spolupráce dětí na přípravě třídního plánování.

Romská báseň od autora Emila Ciny. Součást cyklu Rozummění zaměřeného na romskou literaturu.

Článek nabízí praktická cvičení zaměřující se na čtení s porozuměním a školní motivaci.

Zařazený námět ukázkové hodiny spadá do základů přírodních věd ve středních odborných školách a do průřezového tématu Člověk a životní prostředí. Ukazuje, jak lze zajímavou a přitažlivou formou zprostředkovat žákům znalosti a dovedností z oblasti ochrany životního prostředí a motivovat je k aktivní spoluúčasti.

Myšlenkové mapy jsou nesporným fenoménem v učení i osobním rozvoji, o kterém se stále více mluví a píše. V následujícím článku se pokusíme ukázat sedm zajímavých možností, jak využít myšlenkové mapy ve výuce – ať již při rozvoji dovedností žáků, při učení nebo testování.