Text se zabývá podrobněji tím, jak působí školní klima na vztahy nejen uvnitř školy, ale také na všechny zainteresované (těmi jsou rodiče, děti a organizace, jež vstupují do jakýchkoliv interakcí se školou). Popisuje pozitivní i negativní vliv školního klimatu a jeho provázanost s efektivní komunikací a motivací. Poukazuje také na důsledky stresu na pracovišti, způsobené negativním klimatem. Na závěr článku uvádíme podmínky pro vznik pozitivního klimatu školy.

Co přesně je motivační tříminutovka? Je to rychlá aktivita řízená učitelem, které se žáci chtějí účastnit, protože ji vnímají jako hru a oceňují hravost a zábavu, která je její nedílnou součástí. Ať už zahrnuje soutěžení, spolupráci, nebo přemýšlení či aktivitu jednotlivce, poskytuje potřebnou přestávku od činnosti, o kterou žáci ztratili zájem, a posléze vrací jejich pozornost a energii zpátky k úkolu, kterému byla výuka zrovna věnována.

O koučování ve školství hovoříme s Mgr. Václavem Šnebergerem, který vede vlastní poradenskou praxi EUKIDU Consultancy a napomáhá zavádět kvalitativní změny ve vzdělávání ve východní Evropě a střední Asii. Je absolventem Pedagogické fakulty UK v Praze, DAMU, čtyřletého výcviku v psychoterapii a dvouletého výcviku v organizačním poradenství a koučování (IGT Praha), dlouhodobých výcviků v manažerských tématech (OSI New York). Je členem České asociace koučů, Asociace pro Gestalt terapii, členem ISSA. Mezi jeho klienty patří široké spektrum organizací a jednotlivců z neziskového sektoru i business prostředí. V současné době je jedním z koučů zapojených do aktivity Koučování projektu Kurikulum G, realizovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze, jehož cílem je praktické zavedení koučování do prostředí českých gymnázií.

Článek stručně popisuje využití konceptu ECDL k motivaci.

Článek se zabývá aktuálním tématem her a hravých aktivit ve výuce. Ty jsou jedním z aktivizačních prostředků moderního vyučování a také jednou z (nových) forem a metod práce. Učitelé se snaží stále častěji oživit výuku různými neotřelými prostředky, aby tak žáky více motivovali k dalšímu učení. V článku odpovíme např. na otázky, proč se člověk učí hrou lépe a co nás na hraní tak baví? Dále se zamyslíme nad rolí učitelů a žáků, nad jednotlivými aspekty her, sociálními formami a zvážíme vhodnost opravování chyb při hrách. V závěru si uvědomíme, že hravými metodami vlastně rozvíjíme všechny klíčové kompetence, a o to nám přece ve školních vzdělávacích programech jde především.

Pro žáky středních odborných netechnických škol je chemie předmětem s menší hodinovou dotací a žáci mu nevěnují patřičnou pozornost. Jak je pozitivně motivovat a zajistit, aby výuka byla efektivní a u žáků se rozvíjely potřebné klíčové kompetence uplatnitelné v občanském i profesním životě? Odpověď na tyto otázky lze najít nejen v tomto článku, ale i v článcích s ním souvisejících, v nichž motivačním prvkem může být i řešení jednoduchých úloh z běžného života.

Hodnocení žáků jako motivační činitel při realizaci ŠVP hraje klíčovou roli při zapojení žáků do vzdělávacího procesu. Výstupní hodnocení je zaměřeno nejenom na úroveň znalostí a dovedností žáků, ale také na očekávání žáků a učitelů vyjádřené známkou. Níže popisovaný postup pak byl ověřen v praxi která potvrdila větší aktivitu žáků při výuce.

Vzdělávání pro zdraví a oblast biologické a ekologické vzdělávání zahrnuje učivo, které prostupuje celým ŠVP, a je možné probírat jednotlivá témata v různých předmětech. Aby toto učivo bylo sjednoceno a zpřehledněno, vznikl samostatný předmět pod názvem Výchova ke zdraví.

Tento příspěvek vysvětluje způsob, jak lze vhodně spojit formu integrovaných tematických bloků s požadavky oborových metodik.

V příspěvku se autorka věnuje otázce multikulturní výchovy v mateřské škole. Úkolem každého pedagoga je, aby v rámci mateřské školy napomohl adaptaci dítěte z jiné etnické skupiny do naší společnosti. Děti z majoritní společnosti si utváří postoj k dětem z jiných etnik, učí se vzájemné toleranci a schopnosti žít v multikulturní společnosti.