Tento příspěvek vysvětluje způsob, jak lze vhodně spojit formu integrovaných tematických bloků s požadavky oborových metodik.

V příspěvku se autorka věnuje otázce multikulturní výchovy v mateřské škole. Úkolem každého pedagoga je, aby v rámci mateřské školy napomohl adaptaci dítěte z jiné etnické skupiny do naší společnosti. Děti z majoritní společnosti si utváří postoj k dětem z jiných etnik, učí se vzájemné toleranci a schopnosti žít v multikulturní společnosti.

Autorky poukazují na to, že pro předškolní vzdělávání se jeví efektivní tzv. „projektová metoda“. Projektem bychom mohli označit přechod od myšlenky k činu, který se uskutečňuje na zodpovědnost dítěte a má zcela konkrétní výstup.

Příspěvek přináší výsledky z vlastního výzkumného šetření autorky. Výzkumné šetření se zaměřilo na zmapování hlavních motivů budoucích učitelů pro výběr učitelského povolání. Výzkum si kladl za cíl na základě kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů retrospektivně zmapovat motivační faktory učitelů při výběru povolání.

Text se věnuje motivaci a stimulaci pracovníků a jeho snahou je osvětlit několik základních pouček k řízení lidí.

Připravili jsme si pro vás několik článků, ve kterých bychom se chtěli zaměřit na problematiku nadaných žáků jednak očima pedagogů, kteří se vzděláváním nadaných zabývají, jednak očima žáků, kteří byli svými vyučujícími za nadané označeni.

Pro žáky středních odborných netechnických škol je chemie předmětem s menší hodinovou dotací a žáci mu nevěnují patřičnou pozornost. Jak je pozitivně motivovat a zajistit, aby výuka byla efektivní a u žáků se rozvíjely potřebné klíčové kompetence uplatnitelné v občanském i profesním životě? Odpověď na tyto otázky lze najít nejen v tomto článku, ale i v článcích s ním souvisejících, v nichž motivačním prvkem může být i řešení jednoduchých úloh z běžného života.

Článek vysvětluje blíže některé důležité pojmy související s vnitřním klimatem školy. Zabývá se tím, jak vzniká a působí školní klima. Popisuje vznikající struktury vztahů uvnitř školy, jež se vytvářejí na jednom společném základě. Text článku je úvodním teoretickým podkladem k navazujícímu článku s názvem Sociální klima školy II., vliv školního klimatu na pedagogickou praxi. Teoretický úvod vysvětluje základní terminologii, zabývá se podrobným popisem pojmů souvisejících se školním klimatem. Text článku je nezbytný pro pochopení toho, jak tato problematika ovlivňuje pedagogickou praxi a jaký vliv má školní klima na všechny zainteresované.

Text se zabývá podrobněji tím, jak působí školní klima na vztahy nejen uvnitř školy, ale také na všechny zainteresované (těmi jsou rodiče, děti a organizace, jež vstupují do jakýchkoliv interakcí se školou). Popisuje pozitivní i negativní vliv školního klimatu a jeho provázanost s efektivní komunikací a motivací. Poukazuje také na důsledky stresu na pracovišti, způsobené negativním klimatem. Na závěr článku uvádíme podmínky pro vznik pozitivního klimatu školy.

Článek se zabývá aktuálním tématem her a hravých aktivit ve výuce. Ty jsou jedním z aktivizačních prostředků moderního vyučování a také jednou z (nových) forem a metod práce. Učitelé se snaží stále častěji oživit výuku různými neotřelými prostředky, aby tak žáky více motivovali k dalšímu učení. V článku odpovíme např. na otázky, proč se člověk učí hrou lépe a co nás na hraní tak baví? Dále se zamyslíme nad rolí učitelů a žáků, nad jednotlivými aspekty her, sociálními formami a zvážíme vhodnost opravování chyb při hrách. V závěru si uvědomíme, že hravými metodami vlastně rozvíjíme všechny klíčové kompetence, a o to nám přece ve školních vzdělávacích programech jde především.