V příspěvku se autorka věnuje otázce multikulturní výchovy v mateřské škole. Úkolem každého pedagoga je, aby v rámci mateřské školy napomohl adaptaci dítěte z jiné etnické skupiny do naší společnosti. Děti z majoritní společnosti si utváří postoj k dětem z jiných etnik, učí se vzájemné toleranci a schopnosti žít v multikulturní společnosti.

Autorky poukazují na to, že pro předškolní vzdělávání se jeví efektivní tzv. „projektová metoda“. Projektem bychom mohli označit přechod od myšlenky k činu, který se uskutečňuje na zodpovědnost dítěte a má zcela konkrétní výstup.

Tento příspěvek vysvětluje způsob, jak lze vhodně spojit formu integrovaných tematických bloků s požadavky oborových metodik.

Gymnastika v MŠ je pro učitelku jednou z nejnáročnějších pohybových aktivit především z důvodů organizačních, bezpečnostních a metodických. Zároveň je ale gymnastická průprava základem ovládnutí vlastního těla a celkové obratnosti dítěte, tudíž i kvalitním základem téměř všech sportů. Článek je koncipován jako organizační a metodická podpora pro učitelky mateřských škol, které se snaží gymnastická cvičení ve školkách využívat a provozovat. Je zaměřen také na eliminaci možných úrazů, které jsou jednou z překážek využívání tohoto druhu pohybových činností, a to tak, aby se učitelky nebály gymnastická cvičení do pohybových činností zařazovat. V nabídce jsou tři různé gymnastické činnosti, vhodné a často vyhledávané dětmi. Vše s jejich metodickou řadou a nutnou základní pohybovou průpravou. Cílem je obohatit učitelky MŠ o vědomosti i zkušenosti v těchto pohybových činnostech.

Článek se zabývá aktuálním tématem her a hravých aktivit ve výuce. Ty jsou jedním z aktivizačních prostředků moderního vyučování a také jednou z (nových) forem a metod práce. Učitelé se snaží stále častěji oživit výuku různými neotřelými prostředky, aby tak žáky více motivovali k dalšímu učení. V článku odpovíme např. na otázky, proč se člověk učí hrou lépe a co nás na hraní tak baví? Dále se zamyslíme nad rolí učitelů a žáků, nad jednotlivými aspekty her, sociálními formami a zvážíme vhodnost opravování chyb při hrách. V závěru si uvědomíme, že hravými metodami vlastně rozvíjíme všechny klíčové kompetence, a o to nám přece ve školních vzdělávacích programech jde především.

Integrovat cizince do kolektivu třídy a zabránit jeho společenské izolaci je povinností nejen pedagoga, ale i managementu školy. Příspěvek mapuje zásady správné integrace žáka – cizince do učebního procesu ve škole v ČR, mezi něž mj. patří jeho správné zařazení, motivace, věk, délka pobytu v českém prostředí, mateřský jazyk a také postoj rodiny (podpora ze strany rodičů, ČR je přestupní nebo cílovou zemí) i připravenost třídy na přijetí jiné kultury.

Článek prezentuje pracovní listy, vydávané nakladatelstvím Raabe, vhodné pro vzdělávání a výchovu mimořádně nadaných dětí ve škole. Nabízí různé typy práce s těmito dětmi, upozorňují na problémy, které mohou nastat a radí, jak jim předejít, uvádí příklady z praxe.

Text se věnuje motivaci a stimulaci pracovníků a jeho snahou je osvětlit několik základních pouček k řízení lidí.

Příspěvek se zabývá otázkou, co můžeme udělat v mateřské škole pro děti, které nemluví dobře česky, aby měly šanci uspět v povinném vzdělávání. Autorka čerpá z vlastních zkušeností. Uvádí hlavní zásady práce s těmito dětmi, metodická doporučení, praktické ukázky a konkrétní náměty činností, které se v praxi osvědčily.

Připravili jsme si pro vás několik článků, ve kterých bychom se chtěli zaměřit na problematiku nadaných žáků jednak očima pedagogů, kteří se vzděláváním nadaných zabývají, jednak očima žáků, kteří byli svými vyučujícími za nadané označeni.