Článek informuje o prezentaci docenta Kamila Kopeckého, která se konala jakou součást cyklu Setkání s osobností. Kamil Kopecký je odborník zabývající se mimo jiné problematikou bezpečného internetu, riziky internetové komunikace a také počítačovou kriminalitou. Ve své prezentaci se zaměřil na problematické jevy online výuky a také na nové trendy počítačové kriminality a kyberšikany. Svůj výklad doplňoval atraktivními příklady z praxe. Podělil se také o zkušenosti z přípravy úspěšného dokumentu V síti.

Hlavním záměrem tohoto materiálu je charakterizovat význam digitálních technologií při rozvíjení kompetencí/gramotností žáků ve výchově ke zdraví, specifikovat očekávané výsledky učení výchovy ke zdraví, jejichž naplňování předpokládá využívání digitálních technologií, a konkretizovat možnosti (příležitosti), které nabízí výchova ke zdraví pro rozvíjení digitální gramotnosti žáků. Materiál dále poskytuje učitelům vybrané náměty pro efektivní a smysluplné využívání digitálních technologií při výuce problematiky zdraví a bezpečí. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Článek analyzuje definice kyberšikany a popisuje základní znaky kyberšikany. Zabývá se nejčastějšími projevy kyberšikany. Ve své stěžejní části článek přibližuje stav kyberšikany mezi mládeží v České republice a ve světě. Ve svém závěru článek popisuje aktivity, které může učitel využít ve výuce v rámci prevence kyberšikany.

Úvaha nad rolí sociálních sítí ve výuce založená na studiích zahraničních odborníků spojená s návrhem, jak by problematiku měli vnímat učitelé.

O šikanování a kyberšikanování učitelů se v médiích běžně nemluví, o problému se diskutuje zejména tehdy, když se objeví tragický případ úmrtí pedagoga, jehož příčinou mohla být právě šikana či kyberšikana. Kyberšikana a šikana jsou však bohužel běžnou součástí práce učitelů – a to nejenom v České republice, ale také zahraničí. V dnešním článku se zaměříme na to, jak moc je vlastně kyberšikana učitelů rozšířena a jak ji učitelé vnímají.

Sociální sítě jsou určeny k seznamování a k udržování kontaktů mezi kamarády a známými. Umožňují také rychlou výměnu informací. U většiny sociálních sítí jsou vámi zveřejněné údaje zobrazeny všem vašim kontaktům. Podle nastavení pak také kontaktům vašich kontaktů, všem uživatelům dané služby a v nejhorším případě všem uživatelům Internetu. Některé sociální sítě však umožňují rozdělení přátel na různé podskupiny, například rodinu a pracovní kolektiv. Na základě toho rozdělení je pak možné řídit, komu se jaká informace zobrazí.

Sociální sítě jsou určeny k seznamování a k udržování kontaktů mezi kamarády a známými. Umožňují také rychlou výměnu informací. U většiny sociálních sítí jsou vámi zveřejněné údaje zobrazeny všem vašim kontaktům. Podle nastavení pak také kontaktům vašich kontaktů, všem uživatelům dané služby a v nejhorším případě všem uživatelům Internetu. Některé sociální sítě však umožňují rozdělení přátel na různé podskupiny, například rodinu a pracovní kolektiv. Na základě toho rozdělení je pak možné řídit, komu se jaká informace zobrazí.

Žáci se za pomoci pracovního listu a doplňujících praktických aktivit postupně seznamují s problematikou tvorby normální a digitální stopy. Pracují a diskutují nejprve samostatně a pak ve smíšených dvojicích (děvče a chlapec). Učitel žáky v aktivitě doprovází a podporuje, při závěrečné diskuzi zaznamenává zajímavé postřehy a provede jejich zhodnocení.

Žáci procházejí pod vedením učitele různými dílčími aktivitami spojenými s různými formami žádostí zasílanými prostřednictvím online komunikace. Při činnosti žáci hodnotí možné záměry odesílatelů zpráv a dopady jejich slov a činů – jak pozitivních, tak negativních.

Aktivita prostřednictvím hry posílí schopnost žáků bránit se šikaně na internetu a v mobilních sítích. Podporuje asertivní obranu žáka a seznamuje ho s různými možnostmi, jak se zachovat v obtížných situacích. V hlavní části aktivity skupiny žáků procházejí trasu se stanovišti a na každém rozhodují, jaké jednání by v situaci popsané na stanovišti bylo nejsprávnější. Učitel žáky v aktivitě doprovází, hlídá dodržování pravidel a poté vede závěrečnou reflexi a vyhodnocení.