Článek naznačuje, k jakému posunu dochází v přírodovědném vzdělávání a jakým způsobem je tento posun zohledňován v nově vytvářených kurikulárních (školských) dokumentech z hlediska cílů, obsahu a metod přírodovědného vzdělávání.

Do britského kurikula by se dle požadavků odborníků měla vedle dalších předmětů zařadit i výuka o ateismu. Nový školní předmět by mohl být zařazen do výuky již na prvních stupních základních škol.

Reportáž ze Strömbergovy základní školy, která uplatňuje principy Freinetovy pedagogiky, byla uveřejněna na stránkách www.virtualfinland.fi, provozovaných finským Ministerstvem pro komunikaci a kulturu. Jedná se o autentický popis typického školního dne.

Upoutávka na volně dostupný materiál vytvořený firmou Google obsahující 5 výukových lekcí věnovaných digitální gramotnosti žáků na úrovni 2. st. ZŠ včetně doprovodného webu a hry fixující získané poznatky. Obsah může sloužit jako zdroj nápadů pro naše učitele.

V únoru proběhl seminář RELANG určený pracovníkům z oblasti jazykového testování, učitelům a odborným pracovníkům zabývajícím se vývojem kurikula pro češtinu jako cizí (druhý) jazyk. Akce se uskutečnila v rámci společné iniciativy Evropského střediska pro moderní jazyky a Evropské komise nesoucí název Inovativní metodologie a hodnocení v jazykovém vzdělávání. Za Českou republiku seminář organizoval Národní pedagogický institut České republiky.

Kvalifikační a kurikulární úřad Velké Británie právě dokončil nové středoškolské (14 – 19) kurikulum. Dokument byl uveřejněn 12. června 2007. Od září 2007 bude nové kurikulum zaváděno do praxe škol. Jeho obecným cílem je zvýšit standardy vzdělávání a pomoci tak všem žákům reagovat na životní výzvy rychle se měnícího světa. V září 2007 dostanou britské školy výtisky nových národních kurikulárních dokumentů, které pokryjí stupně (key stages) 3 a 4, tedy věkovou skupinu od 14 do 19 let. Poté bude následovat tříleté období od roku 2008 do roku 2010, ve kterém budou školy postupně implementovat nové vzdělávací programy.

Příklad dobré praxe je ukázkou práce ředitelky školy v roli koordinátorky a zdůvodnění výhod spojení funkcí ředitelky školy a koordinátorky v jedné osobě. Tento příklad dobré praxe může být pomůckou pro ředitele škol při zvažování své pozice před tvorbou ŠVP.

Řada oborů vzdělání je založena na podobných, či dokonce stejných odborných předpokladech. Tohoto poznatku lze využít při modernizování vzdělávacích programů středních odborných škol a v budoucnu také při tvorbě rámcových vzdělávacích programů, a to prostřednictvím tzv. společných odborných základů.

Jedním z prvořadých úkolů v procesu transformace na ekonomicky vyspělou a demokraticky uspořádanou občanskou společnost je zásadní proměna školství. V této práci zkoumáme reálné efekty transformačních procesů vzdělávacích systémů České republiky a Polska, jejichž podstatou jsou změny jako důsledek akcí usměrňovaných školskou politikou těchto států, jejich cílevědomého, racionálního či iracionálního působení na vývojový proces.

V České republice v současnosti probíhá revize rámcových vzdělávacích programů. Jak se takové revize provádějí v jiných zemích a mohou být inspirativní i pro nás? Na to jsme se ptali PaedDr. Markéty Pastorové, která se v Národním ústavu pro vzdělávání zabývá srovnávacími analýzami.