Příspěvek se zabývá propojením klíčových kompetencí s jednotlivými vzdělávacími obory. Situace v České republice je zde srovnána s konkrétními příklady vymezení klíčových kompetencí v kurikulárních dokumentech Finska a Anglie.

Článek naznačuje, k jakému posunu dochází v přírodovědném vzdělávání a jakým způsobem je tento posun zohledňován v nově vytvářených kurikulárních (školských) dokumentech z hlediska cílů, obsahu a metod přírodovědného vzdělávání.

Do britského kurikula by se dle požadavků odborníků měla vedle dalších předmětů zařadit i výuka o ateismu. Nový školní předmět by mohl být zařazen do výuky již na prvních stupních základních škol.

Příspěvek se věnuje tvorbě školního vzdělávacího programu tak, jak k němu přistoupila Základní škola Karviná – Hranice. Pedagogický sbor, který se na tvorbě ŠVP podílel, pracoval ve dvou směrech. Učitelé jednak promýšleli specifikaci učiva, jednak se zaměřili na práci s klíčovými kompetencemi. Ty následně porovnali s klíčovými kompetencemi uvedenými v RVP ZV. Učivo by mělo být prostředkem k získání a rozvíjení klíčových kompetencí. Škola se při tvorbě ŠVP zabývala samotnou výukou – zejména jejími cíli, obsahem a vyhodnocováním její efektivity.

Příspěvek je vybranou kapitolou z britského kurikula.

Jedním z prvořadých úkolů v procesu transformace na ekonomicky vyspělou a demokraticky uspořádanou občanskou společnost je zásadní proměna školství. V této práci zkoumáme reálné efekty transformačních procesů vzdělávacích systémů České republiky a Polska, jejichž podstatou jsou změny jako důsledek akcí usměrňovaných školskou politikou těchto států, jejich cílevědomého, racionálního či iracionálního působení na vývojový proces.

Článek je překladem britského geografického kurikula pro stupeň KS 3 (žáci ve věku 11 - 14 let)

Reportáž ze Strömbergovy základní školy, která uplatňuje principy Freinetovy pedagogiky, byla uveřejněna na stránkách www.virtualfinland.fi, provozovaných finským Ministerstvem pro komunikaci a kulturu. Jedná se o autentický popis typického školního dne.

První část srovnávací analýzy se týká pojmu přírodovědné gramotnosti v kurikulárních dokumentech vybraných zemí: Česká republika, Anglie, Skotsko, Irská republika, Finsko, Belgické království – Vlámská komunita, Slovenská republika.

Článek přináší třetí, závěrečnou část studie k problematice matematické gramotnosti v základním vzdělávání. Shrnuje analýzu matematické gramotnosti RVP ZV a předkládá doporučení pro inovaci kurikula. Přiložena je též literatura k tématu. Text byl převzat z publikace Gramotnosti ve vzdělávání: Soubor studií. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2011.