•Předškolní kurikulum (formulované prostřednictvím RVP PV) je velmi obecné, protože jen tak může být dynamické a dávat dost prostoru pedagogům pro jeho užití v různých podmínkách (tvorba vlastních školních a třídních programů).

Příspěvek obsahuje zkrácenou verzi překladu vzdělávacího programu mateřských škol ve Švédsku, vydaného v roce 1998. Švédské kurikulum je přímou součástí školského zákona. Je všeobecně závazné (nahrazuje dosavadní směrnice, které měly charakter doporučení) a je velmi rámcové. Řeší zejména obecné koncepční otázky práce předškolních institucí a předškolního vzdělávání: stanovuje hlavní cíle vzdělávání, úkoly, které má mateřská škola plnit, požadavky na práci pedagogů a jejich odpovědnost. Problém vlastního vzdělávacího obsahu neřeší, stručně charakterizuje pouze očekávané výstupy. Je příkladem kurikula, jehož východiska i zásady se v mnohém shodují s těmi, na nichž je postaven náš Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.

Příspěvek se věnuje tvorbě školního vzdělávacího programu tak, jak k němu přistoupila Základní škola Karviná – Hranice. Pedagogický sbor, který se na tvorbě ŠVP podílel, pracoval ve dvou směrech. Učitelé jednak promýšleli specifikaci učiva, jednak se zaměřili na práci s klíčovými kompetencemi. Ty následně porovnali s klíčovými kompetencemi uvedenými v RVP ZV. Učivo by mělo být prostředkem k získání a rozvíjení klíčových kompetencí. Škola se při tvorbě ŠVP zabývala samotnou výukou – zejména jejími cíli, obsahem a vyhodnocováním její efektivity.

Příspěvek je vybranou kapitolou z britského kurikula.

Článek je překladem britského geografického kurikula pro stupeň KS 3 (žáci ve věku 11 - 14 let)

Reportáž ze Strömbergovy základní školy, která uplatňuje principy Freinetovy pedagogiky, byla uveřejněna na stránkách www.virtualfinland.fi, provozovaných finským Ministerstvem pro komunikaci a kulturu. Jedná se o autentický popis typického školního dne.

Článek naznačuje, k jakému posunu dochází v přírodovědném vzdělávání a jakým způsobem je tento posun zohledňován v nově vytvářených kurikulárních (školských) dokumentech z hlediska cílů, obsahu a metod přírodovědného vzdělávání.

Jedním z prvořadých úkolů v procesu transformace na ekonomicky vyspělou a demokraticky uspořádanou občanskou společnost je zásadní proměna školství. V této práci zkoumáme reálné efekty transformačních procesů vzdělávacích systémů České republiky a Polska, jejichž podstatou jsou změny jako důsledek akcí usměrňovaných školskou politikou těchto států, jejich cílevědomého, racionálního či iracionálního působení na vývojový proces.

Do britského kurikula by se dle požadavků odborníků měla vedle dalších předmětů zařadit i výuka o ateismu. Nový školní předmět by mohl být zařazen do výuky již na prvních stupních základních škol.

Příspěvek popisuje proměny vzdělávací oboru Český jazyk a literatura. Konkrétně byla porovnávána východika, pojetí a cíle, členění a rozpracování vzdělávacího obsahu v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a ve Vzdělávacím programu Základní škola.