Příspěvek obsahuje zkrácenou verzi překladu vzdělávacího programu mateřských škol ve Švédsku, vydaného v roce 1998. Švédské kurikulum je přímou součástí školského zákona. Je všeobecně závazné (nahrazuje dosavadní směrnice, které měly charakter doporučení) a je velmi rámcové. Řeší zejména obecné koncepční otázky práce předškolních institucí a předškolního vzdělávání: stanovuje hlavní cíle vzdělávání, úkoly, které má mateřská škola plnit, požadavky na práci pedagogů a jejich odpovědnost. Problém vlastního vzdělávacího obsahu neřeší, stručně charakterizuje pouze očekávané výstupy. Je příkladem kurikula, jehož východiska i zásady se v mnohém shodují s těmi, na nichž je postaven náš Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.

•Předškolní kurikulum (formulované prostřednictvím RVP PV) je velmi obecné, protože jen tak může být dynamické a dávat dost prostoru pedagogům pro jeho užití v různých podmínkách (tvorba vlastních školních a třídních programů).

Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měli možnost pobývat na dvou mateřských školách. Pracovní stáž probíhala ve městě Lancaster v těchto dvou institucích: LMC Treetops Nursery a Bowerham Primary and Nursery School. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učiteli a učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů a metodických příruček užívaných v Anglii a Velké Británii.

Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měli možnost pobývat na dvou mateřských a základních školách. Pracovní stáž probíhala v městě Leuwardeen v těchto dvou institucích: Samen Groot Brengen, Wynwizer. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učiteli a učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných v Nizozemí.

Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měli možnost pobývat v mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v této instituci: Bornenes Kontor. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učiteli a učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných v Dánsku.

Tento článek jsem napsala na základě mého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měli možnost pobývat na mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v Sookure Lasteaed v Paide. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učiteli a učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných v Estonsku.

Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měli možnost pobývat na mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v Leikskólinn Hjallatún. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učiteli a učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných na Islandu.

Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měly možnost pobývat v mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v instituci Eudora Internationella Forsköla ve Stockholmu. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učiteli a učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných ve Švédsku.

Článek pojednává o jeslích a mateřských školách ve Francii. Popisuje organizaci mateřské školy a jeslí, kvalifikaci personálu a dále se zabývá kurikulem. Článek poskytuje inspiraci pro zavedení nových forem péče do české praxe. Pro tuto inspiraci byl vybrán jako příklad francouzská denní péče, jeselská péče a mateřské školy. Francie je zemí s vysokou plodností a podílem rodin se třemi a více dětmi a je také zemí s vysokým zapojením žen-matek na trhu práce. Je tomu tak proto, že ve Francii existuje velmi rozvinutý systém nerodinné péče o děti v kolektivních zařízeních. Je zde také velmi efektivně propracován systém financování a kontroly služeb péče. Myslím si, že z toho důvodu je článek aktuální, zejména v současné době, kdy se řeší problém slaďování rodinných a pracovních povinností. Zajímavý je také popis francouzského kurikula v MŠ, které je odlišné od českého. Pro čtenáře může být přínosné také informace o kvalifikaci učitelek mateřských škol, neboť je v současné době na ni kladen důraz i u nás.

Příspěvek se zabývá propojením klíčových kompetencí s jednotlivými vzdělávacími obory. Situace v České republice je zde srovnána s konkrétními příklady vymezení klíčových kompetencí v kurikulárních dokumentech Finska a Anglie.