Metodický portál 

Příspěvek se věnuje tvorbě školního vzdělávacího programu tak, jak k němu přistoupila Základní škola Karviná – Hranice. Pedagogický sbor, který se na tvorbě ŠVP podílel, pracoval ve dvou směrech. Učitelé jednak promýšleli specifikaci učiva, jednak se zaměřili na práci s klíčovými kompetencemi. Ty následně porovnali s klíčovými kompetencemi uvedenými v RVP ZV. Učivo by mělo být prostředkem k získání a rozvíjení klíčových kompetencí. Škola se při tvorbě ŠVP zabývala samotnou výukou – zejména jejími cíli, obsahem a vyhodnocováním její efektivity.

Příspěvek obsahuje zkrácenou verzi překladu vzdělávacího programu mateřských škol ve Švédsku, vydaného v roce 1998. Švédské kurikulum je přímou součástí školského zákona. Je všeobecně závazné (nahrazuje dosavadní směrnice, které měly charakter doporučení) a je velmi rámcové. Řeší zejména obecné koncepční otázky práce předškolních institucí a předškolního vzdělávání: stanovuje hlavní cíle vzdělávání, úkoly, které má mateřská škola plnit, požadavky na práci pedagogů a jejich odpovědnost. Problém vlastního vzdělávacího obsahu neřeší, stručně charakterizuje pouze očekávané výstupy. Je příkladem kurikula, jehož východiska i zásady se v mnohém shodují s těmi, na nichž je postaven náš Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.

Článek je překladem britského geografického kurikula pro stupeň KS 3 (žáci ve věku 11 - 14 let)

První část srovnávací analýzy se týká pojmu přírodovědné gramotnosti v kurikulárních dokumentech vybraných zemí: Česká republika, Anglie, Skotsko, Irská republika, Finsko, Belgické království – Vlámská komunita, Slovenská republika.

Článek pojednává o termínu kurikulum. Zabývá se zavedením tohoto pojmu do české pedagogiky. Nahlíží na jeho komplexní význam, uvádí různé podoby kurikula a shrnuje podstatné otázky vztahující se k tvorbě kurikula.