Jsme zvyklí své úvahy zaznamenávat lineárně a vedeme k tomu i další generace. To, jaký přínos nám může nabídnout alternativní způsob zápisu, zkoumám na konkrétních pracích dětí na prvním stupni v aplikaci OrgPad. OrgPad přichází s novým způsobem zaznamenávání myšlenek, jehož východiskem je naprostá volnost ve strukturování. Přesto nás však vede k řádu, protože nám nastavuje zrcadlo. Sleduje naše asociace, na které můžeme nahlížet a v duchu pedagogického konstruktivismu s nimi dále pracovat, konkrétně např. v interdisciplinárně pojatém projektovém vyučování. Článek se tedy snaží stručně nastínit význam využití svobodného strukturování ve školní praxi.

Jak jednoduše žáky naučit porozumět psaným instrukcím, ještě k tomu v cizím jazyce? Motivací může být soutěž v pečení koláče, jež díky aktivnímu zapojení všech v týmové roli přinese sladkou odměnu. Žáci se učí nejen vhodnému pracovnímu postupu, ale také společenské etiketě při společném stolování. Tento plán spolu s dalšími naleznete v online příručce Cizí jazyky napříč předměty 2. st. ZŠ na http://clil.nuv.cz.

Článek popisuje tematický blok na téma Podzim ve 2. třídě v časovém rozsahu 6 hodin. Blok propojuje učivo ve vzdělávacích oblastech Člověk a jeho svět, Matematika a její aplikace, Umění a kultura, Jazyk a jazyková komunikace a Člověk a svět práce. Práce je naplánovaná tak, aby žáci byli co nejvíce aktivní.

Tímto článkem otevíráme metodologii CLILu, která přispěje všem učitelům, kteří chtějí CLIL prakticky vyzkoušet ve svých hodinách. V deváté kapitole z příručky Cizí jazyky napříč předměty 2. st. ZŠ se snažíme popsat metodiku výuky CLIL v obecné rovině a zhodnotit také její význam v současném vzdělávacím systému. Kapitola se dále zaměřuje na základní společné principy v oblasti plánování a realizace CLILu, které jsou přenositelné a platné pro všechny moderní cizí jazyky.

Program Extra třída je určen žákům 7. - 9. ročníků ZŠ (a odpovídajících ročníků gymnázií). Tento program usiluje o zapojení žáků do života místních komunit. Extra třídy jsou třídy, které připraví a zrealizují projekt, jehož prostřednictvím žáci pozitivně ovlivní život v místě, kde se nachází jejich škola.

Článek předkládá konkrétní podoby kooperativních struktur jako komplexu organizačních forem výuky, úkolů a aktivit podporujících vytvoření efektivních podmínek pro spolupráci žáků v procesu kooperativního učení.

Článek z pera přední odbornice na kooperativní výuku doc. Kasíkové z Katedry pedagogiky FF UK poskytuje ucelený přehled principů kooperativní výuky a nabízí řadu praktických návodů, jak zajistit ve třídě ty správné podmínky pro učení prostřednictvím vzájemné spolupráce mezi žáky.

Podstatou tohoto příkladu dobré praxe je zdůraznění nutnosti praktické a samostatné činnosti žáků v hodinách fyziky. Schopnost samostatného úsudku na základě připravených podkladů by měla vést k přiblížení fyziky jako předmětu, kde fakta není nutné jen přijímat, ale i správně a logicky odvozovat. Smyslem hodiny, během níž si mají žáci osvojit základní pojmy o mechanickém kmitání, je přiblížení a zprůhlednění tohoto tématu natolik, aby motivovalo žáky k další samostatné činnosti. Hodina neprobíhá pouze formou výkladu, ale skupinovým řešením problému. Během práce pod vedením učitele si žáci osvojí nejen kompetence k řešení problémů, ale i kompetence komunikativní, sociální a personální.

Podmínky efektivního učení jsou závěrečnou prací studia k výkonu specializovaných činností Koordinátor školního vzdělávacího programu realizovaném v Národním institutu pro další vzdělávání, krajském pracovišti Ostrava v období od 11. 10. 2006 do 29. 4. 2008.

Rozhovor s Hanou Kasíkovou o možných pedagogických přístupech.