Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) realizovalo v roce 2018 projekt „Zánik civilizací“, který finančně podpořilo MŠMT. V rámci tohoto projektu CDK uspořádalo dvoudenní historickou dílnou pro učitele dějepisu a základů společenských věd na středních školách, která proběhla v listopadu 2018 v Brně. Akce proběhla jako akreditovaný kurz DVPP. Výstupem z projektu je přiložená publikace, která nejen seznamuje s průběhem historické dílny, ale nabízí též texty vhodné pro seminární práci se studenty gymnázií.

Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) realizovalo v roce 2016 projekt Porozumět 20. století, který finančně podpořilo MŠMT. V rámci tohoto projektu CDK uspořádalo dvoudenní historickou dílnou pro učitele dějepisu a základů společenských věd na středních školách, která proběhla v říjnu 2016 v Brně a které se zúčastnilo 37 pedagogů z celé České republiky. Akce proběhla jako akreditovaný kurz DVPP. Výstupem z projektu je přiložená publikace, která nejen seznamuje s průběhem historické dílny, ale nabízí též texty vhodné pro seminární práci s žáky gymnázií.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni se situací v Německu po druhé světové válce. Mírně provokující název lekce má být nejen mediálně přitažlivým, ale také komplikujícím relativně jasně a spořádaně koncipovanou lekci. Žákům je dána možnost k zamyšlení nad významem zdí současného i minulého světa a učiteli nabízí prostředky pro zjištění oblastí, se kterými si žáci téma zdí spojují. Lekce pracuje s myšlenkovou mapou a dává žákům možnost ověřit si její užitečnost i v kontextu poznatkových lekcí. Žáci by také měli ocenit její přínos pro kvalitnější sledování filmového dokumentu.

Žáci jsou aktivitou vedeni k uvědomění si, že jakákoli ideologie nepřipouštějící jinou alternativu vysvětlení nebo provedení nakonec z podstaty věci plodí násilí, netoleranci, perzekuci a často končí pracovními tábory a hromadnými vraždami.

Z jakých pohledů se můžeme na pomník dívat? Jak pomníky vznikají, žijí a zanikají? Proč budí většinou nejvíce pozornosti a vášní ve chvíli, kdy se budují, a často ještě více, když se začne mluvit o jejich odstranění? Výpověď pomníků je mnohovrstevná. Pomníky nelze vnímat jen jako prosté připomínky minulosti. Jsou zároveň kultovním místem, artefaktem ve veřejném prostoru, místem pro manifestaci postojů, pojí se s nimi různé rituály.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s příčinami a důsledky únorových událostí, zařazují je do kontextu vývoje po druhé světové válce. Jsou vedeni k tomu, aby si všímali hodnocení jednotlivých událostí (zejména výkladu dějin pomocí vymazávání, používané terminologie a aktivit významných aktérů této události). Uvědomují si a zdůvodňují, jakým způsobem Sovětský svaz získal vliv na značnou část východní a střední Evropy, v konkrétním případě na Československo. Zamýšlejí se nad zobrazovaným tématem v historické souvislosti, pracují s fotografií a získávají informace z filmového média. Formulují některé dopady únorových událostí na vývoj v Československu. Hodina vede i k zamyšlení nad tím, jak je obtížné objektivně interpretovat historické události a co vše je nutné k tomu získat.

Extremismus v České republice existuje v několika rozdílných ideových variantách a působí v různých organizačních formách. Komunismus se stal označením pro různé politické směry usilující o beztřídní společnost, v užším smyslu je pak vázán na učení vycházející z děl Karla Marxe, Bedřicha Engelse a Vladimíra Iljiče Lenina, i když je mohou různým způsobem modifikovat.

Úvodní text z homepage webu Multimediálního projektu Univerzity Karlovy (www.janpalach.cz). Web přináší příběh Jana Palacha v dobovém kontextu a příběhy dalších „živých pochodní“.

Zpráva o mimořádně inspirativním třídílném dokumentu BBC, jež se snaží hledat stopy toho, jak technologie ovládají vývoj celé lidské společnosti. Zjištění jsou předkládána v kontextu se školstvím.

Ve školním roce 2008/09 se konal druhý ročník soutěže Bojovníci proti totalitě pohledem dětí, jejímž organizátorem je Ministerstvo obrany ČR spolu s mnoha dalšími partnery. Cílem žáků a studentů ze ZŠ, ZUŠ a SŠ bylo vytvořit video, audio nebo textový dokument na témata "zmapování osudů válečných veteránů, politických vězňů a příslušníků PTP perzekuovaných za komunistického režimu", "zachycení odboje v regionu školy, například z pohledu činnosti zájmových sdružení" nebo "Revoluční rok 1989". V článku je popsána zkušenost učitele vedoucího osm žáků druhého stupně ZŠ při tvorbě příspěvků do této soutěže.