Článek předkládá náhled do vývoje nové koncepce výuky předmětu projektového vyučování. Tento vývoj byl určován pečlivým vyhodnocováním funkčních a nefunkčních prvků ve struktuře výuky, současně též vizí, kterou se podařilo zrealizovat až po zařazení aplikace OrgPad. Právě tento moment určil další směr vývoje koncepce, jíž se OrgPad stal součástí. Cílem zkoumání bylo skloubení těchto požadavků: samostatná práce žáků, naplňování výstupů z RVP ZV, vytváření tematické sítě k vizualizaci mezioborových vztahů, individuální přístup a dostatek individuální podpory, motivace méně aktivních dětí a další.

Hybridní výuka se stává samozřejmostí našich škol. Teoreticky si snad již uvědomujeme, že se liší od čistě prezenční nejen cíli, ale i postupy. Podívejme se, jak metodiku hybridní výuky navrhuje známý odborník z USA John Spencer.

Naše očekávání na výsledky žákovské práce mohou být ve výsledku tím, co omezuje jedinečnost každého dítěte. Tato má zkušenost, kterou jsem získala v začátcích práce s OrgPadem ve výuce, mne vedla k mnohým změnám v mém přístupu. Možnosti a principy OrgPadu umožnily překvapivě rychle odhalit potenciál a specifika dětí, ale také poskytly nový způsob komunikace a hodnocení. V jednotlivých ukázkách prací dětí uvádím konkrétní momenty, ze kterých plynula uvědomění zásadní pro další utváření nového konceptu výuky projektového vyučování.

V současnosti vyhledáváme digitální nástroje, které bychom mohli skutečně smysluplně využít ve výuce. Očekáváme od nich jednoduchost a praktičnost, ale také přínos něčeho nového, co děti baví a připravuje je na budoucnost. Takovým nástrojem se pro mě stal OrgPad. Tato jednoduchá aplikace nabízí obrovskou škálu využití v různých předmětech a je ideální platformou pro učení se v souvislostech. Díky tomu, že umožňuje poznat druhé, se stala i prostředkem individualizace. Text shrnuje základní charakteristiky nástroje a jeho konkrétní přínos ve výuce.

Cílem projektu Komplexní program rozvoje inkluzivního vzdělávání v MŠ byl rozvoj inkluzivního a individualizovaného vzdělávání dětí předškolního věku a řešení problematiky sociálního začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí s odlišného sociokulturního prostředí do mateřských škol, a to formou podpory vzájemného sdílení znalostí a zkušeností mateřských škol a vytvořením metodiky. Za klíčovou hodnotou projektu byla považována individualizace.

Zpráva o tom, jak pojem „personalizace“ vidí penzionovaný učitel angličtiny z Pensylvánie Peter Greene.

Druhá ze dvou zpráv o výsledcích projektu The Canopy kalifornského Christensen Institute. Tato na základě definice kompetenčně orientované výuky odhaluje, do jaké míry ji naplňují ty americké školy, které ji aplikují.

První ze dvou zpráv o výsledcích projektu The Canopy kalifornského Christensen Institute. Tato se věnuje používaným formám kombinované výuky v amerických školách.

Letošní přehled největších výzev, urychlovačů a technologických spouštěčů, které budou ovlivňovat školství v blízké budoucnosti, jak je v režii CoSN odhalila skupina špičkových světových odborníků.

Článek je rozdělen do dvou částí, které spolu souvisí a úzce na sebe navazují. První část je věnována individualizovanému vzdělávání, problematice pedagogické diagnostiky a hodnocení dětí v předškolním vzdělávání. Dále se zmiňuje o funkcích portfolia dítěte a o tom, jak pomáhá budovat pozitivní sebehodnocení. Autorka v článku popisuje svou dosavadní praxi učitelky a ředitelky mateřské školy a na konkrétních příkladech prezentuje svoje dlouhodobé zkušenosti v předškolním vzdělávání.