Čtrnáctá kapitola seriálu Implementace CLILu do české školy vychází z příručky Cizí jazyky napříč předměty 2. st. ZŠ. Zamýšlí se nad principy v hodnocení žáků, které se aplikují v rámci CLILu. Sleduje, jak může CLIL proměnit náš pohled na hodnocení. Definuje trojí cíle v CLILu, na něž je třeba hodnocení zaměřovat.

Ve čtrnácté kapitoly příručky Cizí jazyky napříč předměty 2.st.ZŠ o Testování vycházíme z obecných postupů při hodnocení a testování, které se aplikují v rámci CLILu. Rozlišíme mezi sumativním a formativním hodnocením a určíme, které z nich je běžnější a užitečnější v kontextu integrované výuky. Prozkoumáme metody testování, hlavně v souvislosti s požadavky a riziky užívání cizího jazyka při výuce jiného předmětu. Pokusíme se stanovit, jak lze dosáhnout spravedlivého hodnocení žáků v CLILu. Detailně se zaměříme na to, co přesně označuje pojem „obsah“ a jak k němu přistupovat při hodnocení žáků v CLILu. Pozornost věnujeme také otázce, jak lze hodnotit zároveň jazyk a obsah. Přístupy k hodnocení ukážeme na příkladech CLILu v anglickém jazyce, v němž je oblast hodnocení a testování popsána nejšířeji.

Tento článek integruje vzdělávací obsah oborů matematika a anglický jazyk a přináší téma Osové souměrnosti. V pořadí 8. výukový plán je zařazen do publikace Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ dostupné z http://clil.nuv.cz a je vystaven na principech 4 C´s Prof. Do Coyle (stejně jako ostatní články seriálu CLIL v praxi).